Fenomén #IfTheyGunnedMeDown ukazuje sílu sociálních médií

15. 8. 2014 | Petr Michl
Dá se vůbec najít něco pozitivního na tom, když policie zastřelí na ulici mladého kluka „jen tak"? Reakce části americké společnosti pod hastagem #IfTheyGunnedMeDown dokazuje, že ano.

„Fotografie někdy vydá za tísic slov," zní otřepané, ale stále pravdivé klišé. Například při čtení reportáže o člověku, kterého zastřelil policista, si pravděpodobně uděláte úsudek o tom, zdali si to dotyčný „zasloužil" mnohem rychleji z jeho civilní fotografie než z popisu samotné situace. Podobná událost se minulý týden v sobotu stala v USA na předměstí St. Louis, ve městě Ferguson, a mnohá média si jako snímek policistou zastřeleného černého mladíka vybrala fotografii, na níž vypadá spíše jako člen gangu než jako prvák na univerzitě, na kterou měl toto pondělí nastoupit. Sporný zásah policie se zvrhnul v rasové nepokoje a Twitter se stal médiem pro protest Afroameričanů proti škatulkování médií.

Záminkou pro jeho spor s policejní hlídkou bylo to, že Michael Brown a jeho kamarád šli po silnici, nikoliv po chodníku. Policista se údajně cítil ohrožený, měl pocit, že mu Brown neumožňuje vystoupit z vozu a napadá ho, a tak do něj vypálil několik ran. Dílo údajně dokonal, když postřelený Brown dával ruce vzhůru a říkal, že není ozbrojený. Výpovědi svědků a policie o tom, o jak moc vyhrocený konflikt mezi mladíky a policií šlo, se značně rozcházejí. Právě v takovém okamžiku je pro média důležité zachovat nestrannost a neposilovat předsudky. Mnohá z nich si jako fotografii Michaela Browna vybrala tu vlevo níže, na které vypadá spíš jako člen gangu než běžný kluk, jako na té vpravo.

V reakci začali Afroameričané a Afroameričanky postovat na Twitter pod hashtagem #IfTheyGunnedMeDown (v překladu #PokudMěSejmou - pozn. red.) podobnou koláž snímků - jeden z nich „na slušno" a druhý naplňující stereotyp černého flákače.


Celý případ má dohru v násilných nepokojích nejenom ve městě Ferguson. Times přirovnává tuto nešťastnou událost k zastřelení jiného neozbrojeného černého mladíka Trayvona Martina členem dobrovolné sousedské hlídky na Floridě před 2 lety. Střelec byl mimochodem letos zproštěn viny z obvinění z vraždy, přičemž tento rozsudek vyvolal nesouhlas s rasovým profilováním u soudních řízení. Není divu, že jsou lidé naštvaní i za mediální pokrytí situace podporující rasové stereotypy.

Rozhořčení je oprávněné. Fotografie ve vlivných médiích již ovlivnily zákony i chod dějin. Všichni určitě znáte Martina Luthera Kinga a jeho odkaz, který změnil míru otevřeného rasismu v americké společnosti. Pro média to byl nicméně jen další nezajímavý kazatel, dokud nevyfotil slavný fotograf Bill Hudson snímek z Kingem organizovaného pochodu ve městě Birmingham ve státě Alabama, na kterém je stoický a dobře oblečený černý mladík trhán policejním vlčákem.


Zdroj: iconicphotos.wordpress.com

Až díky této fotografii otisknuté v The New York Times začal být Martin Luther King brán jako mediálně zajímavý, a tím se pak dostalo prostoru jeho dalším myšlenkám. Ironií i potvrzením toho, že vyznění snímku je důležitější než jeho pravdivost, je to, že patnáctiletý mladík na snímku, Walter Gadsden, nebyl součástí protestu, ale jen jeho divákem. Navíc pocházel z konzervativní bohaté rodiny vlastnící dvoje noviny, která s názory Martina Luthera Kinga nesouhlasila.

Fenomén #IfTheyGunnedMeDown ukazuje, jak je situace v současnosti jiná. Síla obrazu není dnes výlučně ve vlastnictví velkých mediálních domů. Sociální média je dala i do rukou obyčejných lidí. Mimochodem snímky #IfTheyGunnedMeDown byly již ve středu otištěny na titulce zmiňovaných The New York Times. I to je jeden z důkazů , že sociální média mají mimo mnoha jiných charakteristik i velkou pozitivní sílu. Jsou schopny dát hlas těm, kteří by nebyli před pár lety slyšet.

Zdroj: Vox, CNN, Iconic Photos

Štítky dokumentu: Twitter

To nejlepší z moderního marketingu každý pátek do vašeho inboxu.

Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?
Podobné články: