Kontrola pravosti na Facebooku se rozšiřuje i na obrázky a videa
Facebook si je vědom, že uživatelé očekávají pravdivost informací,které na této platformě najdou. Tento gigant posledních několik let bojuje s dezinformacemi, a aby zamezil šíření falešných zpráv, spolupracuje s třetími stranami, které kontrolují a hodnotí obsah.
Tyto třetí strany se prozatím zaměřovaly na hodnocení článků, nicméně od tohoto týdne budou kontrolovat i pravdivost videí a obrázků. Bohužel se prozatím nejedná o globální změnu, ale týká se 27 partnerů v 17 zemích světa. Česká republika mezi nimi prozatím není.
Jak tato kontrola funguje?
Obdobně, jako při kontrole článků, i v tomto případě hraje roli speciálně naprogramovaný, mechanicky se učící, algoritmus. Ten používá signály engagementu, včetně zpětné vazby od lidí na Facebooku, s cílem identifikovat potenciálně nepravdivý obsah. Takto vyhodnocená videa a fotografie jsou následně poslány kontrolorům. Ti jsou vyškoleni v technikách vizuálního ověření, jako je zpětné vyhledávání obrázků a analýza obrazových metadat, například kdy a kde byla pořízena fotografie nebo video.
Kontroloři dokáží posoudit pravost fotografie nebo videa díky spojení zmíněných dovedností a jiných žurnalistických postupů, jako je použití informací od odborníků, akademiků nebo vládních agentur.
Reverse Image SearchSee the full video at insidefeed.com.
Posted by Facebook on Wednesday, September 12, 2018
Antonia Woodfordová, produktová manažerka Facebooku, uvedla, že využívají i jiné technologie k lepšímu rozpoznání falešného nebo zavádějícího obsahu. Mezi nimi napříkladoptické rozpoznávání znaků (optical character recognition) k extrahování textu z fotografií a porovnávání textu s nadpisy z článků. Dále doplnila:
„Pracujeme také na nových způsobech, jak zjistit, zda byla fotografie nebo video manipulováno. Tyto technologie nám pomohou identifikovat více potenciálně klamavých fotek a videí, které budou následně poslány k manuální kontrole.”
Kategorie zavádějícího obsahu
Na základě několikaměsíčního výzkumu a testování, byly definovány 3 kategorie dezinformačních obrázků a videí. Jedná se o tyto:
-
Manipulované nebo vytvořené
-
Vytržené z kontextu
-
Textová nebo zvuková tvrzení
Na ukázku těchto případů se můžete podívat na obrázku níže. Na manipulované fotografii je mexický politik, jehož fotka byla vložena do americké zelené karty. Tato fotomontáž tak naznačovala, že je zmíněný politik obyvatelem Atlanty a přitom se chce stát americkým prezidentem.
V dalším příkladu se jedná o informace vytržené z kontextu a špatně interpretované. Jedná se totiž o jednu a tu stejnou holčičku, která přežila útok na syrské město Aleppo.
Falešné zprávy se šíří různými kanály a zatímco například v USA se jedná především o textové informace, v jiných zemích světa jsou přenášeny například fotografiemi. Z tohoto důvodu chce Facebook zamezit šíření hoaxů, ať už mají jakoukoliv podobu.