Křídla přistřižená v letu. TikToku v USA vážně hrozí zákaz

Vzestup TikToku v posledních letech je obdivuhodný. Patří mezi nejstahovanější aplikace světa, dokáže doslova přikovat k obrazovce a netýká se to už zdaleka pouze teenagerů. Už i inzerenti si uvědomili, že tuto aplikaci nemohou ignorovat. Konkurence ve společnosti Meta pak zejména pro Instagram kopíruje její funkce ve velkém. Tento vzestup je v blízké budoucnosti zdánlivě nezastavitelný, ale nový skandál může urychlit rychlý legislativní konec na jednom z nejlukrativnějších trhů. A navíc inspirovat i zákonodárce na úrovni EU.

O problematičnosti TikToku neslyšíte jistě poprvé. Vlastní ho čínská společnost ByteDance a už to samotné je v očích mnohých problematické, protože každá čínská aplikace musí mít „back door“ — tzv. zpětná vrátka, která umožní na přání čínské vlády nakouknou do uživatelských dat a najít si v nich, co potřebuje. Setrvalý růst počtu uživatelů nicméně naznačuje, že lidé podobná abstraktní rizika příliš netrápí. „Co si vezmou na tom, že budou vědět, jaká videa mě baví, kam chodím na nákup a do práce?“ ptá se možná řada lidí a nedokáží přijít na důvod, proč by to mohlo být pro někoho v Pekingu zajímavé.

Sledování dat a polohy kritických novinářek a novinářů mělo napomoci k odhalení jejich zdrojů

I Meta nebo Twitter v minulosti ukázaly, že takováto agregovaná data mohou mít značný význam pro inzerenty, i proto jim je dříve přeprodávaly. V případě Twitteru za to padla ještě loni značná pokuta, eskapády Facebooku se společností Cambridge Analytica pak odstartovaly deziluzi lidí ve vztahu k sociálním médiím.
V prosinci minulého roku odhalený skandál ovšem ukazuje, že TikTok dokáže operovat na individuální uživatelské úrovni, která naznačuje špionáž a snahu vypátrat nepohodlné zdroje novinářů za účelem, kterým jistě nebude jejich pochválení. O co přesně šlo? V ByteDance prověřovali IP adresy a fyzický pohyb novinářek a novinářů, kteří psali kriticky o TikToku, potažmo ByteDance. Šlo například o bývalou reportérku portálu BuzzFeed, Emily Baker-White, a reportérku Financial Times, Cristinu Criddle. Cílem přitom bylo zjistit, zda se nacházeli na stejném místě jako zaměstnanci ByteDance podezřelí z úniku důvěrných informací.

Toto odhalení přinesl Forbes s tím, že bylo sledováno i několik novinářů z jeho redakce. Společnost ByteDance kategoricky popřela obvinění a tvrdila, že „nemůže sledovat americké uživatele způsobem, který je v článku naznačen". Navíc dodala, že TikTok nikdy nebyl použit k „cílení" na žádné „členy americké vlády, aktivisty, veřejné činitele nebo novináře". Zároveň ale propustila 4 zaměstnance, kteří měli být se zmíněným sledováním spojeni. Tvrzení ByteDance jsou i proto nyní považována za nepravdivá.

List Financial Times uvedl ve svém prohlášení, že „špehování reportérů, zasahování do jejich práce nebo zastrašování jejich zdrojů je zcela nepřijatelné…" Mluvčí BuzzFeed News Lizzie Grams řekla, že společnost je touto zprávou hluboce znepokojena, a prohlásila, že ukazuje „zjevnou neúctu k soukromí a právům novinářů i uživatelů TikToku".

Zákaz TikToku v USA? Současná situace mu nahrává

Možné žaloby ze strany zmíněných respektovaných médií by pro ByteDance mohly být nepříjemné. V jeho vedení se ovšem bojí nejvíce legislativních trestů, a zejména toho absolutního: zákazu fungování na území USA. Ano, tím už hrozil Donald Trump. Jeho plán měl být realizován s pomocí exekutivního příkazu. Proti tomu i proti nutnosti zřízení institutu amerického „důvěryhodného technologického partnera“, který by spravoval data amerických uživatelů, se ByteDance úspěšně odvolal a Biden po svém nástupu do úřadu amerického prezidenta Trumpův exekutivní příkaz zrušil.  Trump v roce 2020 nutnost dané regulace obhajoval mimo jiné takto:

„TikTok od svých uživatelů automaticky získává rozsáhlé množství informací, včetně informací o internetové a jiné síťové aktivitě, jako jsou údaje o poloze a historie procházení a vyhledávání. Hrozí, že tento sběr dat umožní Komunistické straně Číny přístup k osobním a majetkovým údajům Američanů — Čína tak může potenciálně sledovat polohu federálních zaměstnanců a dodavatelů, vytvářet složky s osobními údaji za účelem vydírání a provádět firemní špionáž.“

TikTok pro jistotu skladuje data amerických uživatelů v data centrech ve Spojených státech a v Singapuru, a tvrdí, že 100 % trafficu v USA jde přes Oracle Cloud. Aktuální kauza ovšem naznačuje, že to není skutečnou pojistkou proti zneužívání dat uživatelů a pro legislativní omezení TikToku existují relevantní důvody. Hlasy zpochybňující, že by s ním mohl přijít Biden, počítají především s tím, že současný prezident si nebude chtít sám sobě uštědřit politický políček — přijetím legislativy s podobným vyzněním by totiž vlastně přiznal, že měl jeho předchůdce pravdu.

K tomuto názoru se ale přiklání více demokratických politiků. „Ačkoli je to pro mě bolestné říct, Donald Trump měl pravdu. Kdybychom tehdy přijali dané opatření, bylo by to mnohem jednodušší, než se ho snažit přijmout v listopadu 2022," uvedl demokratický senátor z Virginie, Mark Warner, v rozhovoru pro Recode. Warner je předsedou senátního výboru pro zpravodajské služby a zároveň spoluautorem návrhu zákona nazývaného „Algorithmic Learning by the Chinese Communist Party (ANTI-SOCIAL CCP) Act“, kterému se lidově přezdívá „zákaz TikToku“.

„TikTok je digitální fentanyl, který způsobuje závislost Američanů, shromažďuje hromady jejich dat a cenzuruje jejich zprávy. Je to také stále mocnější mediální společnost, kterou vlastní ByteDance, jež v konečném důsledku podléhá Komunistické straně Číny – hlavnímu protivníkovi Ameriky.

Povolit aplikaci, aby nadále působila v USA, by bylo stejné, jako kdybychom za studené války dovolili SSSR koupit New York Times, Washington Post a hlavní televizní stanice. Žádná země, která má byť jen minimální zájem o vlastní bezpečnost, by něco takového nedovolila, a proto je načase zakázat TikTok a všechny ostatní aplikace ovládané ČKS, než bude pozdě," řekl republikánský kongresman Mike Gallagher.

Daný zákon není namířen pouze proti TikToku. Měl by v USA zablokovat a zakázat veškeré transakce s jakoukoli společností působící v sociálních médiích se sídlem v Číně, Rusku, na Kubě, v Íránu, Severní Koreji nebo Venezuele nebo „pod jejich vlivem".

Jeho autoři s ním přišli 12. prosince. V realitě tedy ne s příliš velkou nadějí na to, že by mohl být schválen v podobě Kongresu, který ještě neodráží výsledky podzimních voleb. Změna v Kongresu přijde během ledna, ale vzhledem k tomu, že jde o zákon nacházející své podporovatele u republikánů i demokratů, není jeho schválení vůbec nemyslitelné. Podpůrným argumentem budiž to, že těsně před Vánoci 23. prosince si američtí zákonodárci odhlasovali, že TikTok nebude možné nainstalovat na žádném vládním telefonu.

„Ačkoli se jedná o významný krok vpřed v oblasti bezpečnosti naší vlády, je nezbytné podniknout další kroky k ochraně jednotlivých amerických občanů před hrozbami, které představuje kontrola TikToku ze strany Komunistické strany Číny. Dokud bude TikTok v režii Pekingu, představuje jeho schopnost sledovat pohyb Američanů v reálném světě a jejich online aktivity a zároveň jim potenciálně servírovat jím určovanou propagandu příliš velkou hrozbu, než abychom ji mohli ignorovat. Naléhavě vyzývám své kolegy, aby se k nám připojili a podpořili tento dvoustranný zákon o zákazu TikToku, pokud se jeho vlastnictví a kontrola nedostanou mimo dosah Komunistické strany Číny,“ připomněl při té příležitosti ANTI-SOCIAL CCP Act jeden z jeho tvůrců, demokratický kongresman Raja Krishnamoorthi.

Je politicky obtížné zakázat například provoz společnosti, která přináší ve vaší zemi velké množství pracovních míst. To skutečně není případ TikToku. Na druhou stranu má v USA bezmála 100 milionů uživatelů. Nejen skandály čínské sociální sítě z poslední doby, ale i informace o více než 100 čínských „policejních stanicích“ po celém světě šikanujících lidi čínského původu na území cizích států, ovšem zvyšují šance na to, aby zákonodárci sympatie uživatelů nebrali v potaz a v USA TikTok skončil díky jejich legislativnímu zásahu. Jde to. Ostatně už před 2 lety se k tomu odhodlala Indie a krátce poté Pákistán.

Zdroje: The Verge, Vox, Forbes, trumpwhitehouse.archives.gov, PetaPixel