Zuckerberg otáčí kormidlem. Meta končí s ověřováním faktů, inspiruje se na síti X
Zdroj: Meta
CEO společnosti Meta, Mark Zuckerberg, v úterý oznámil sérii výrazných změn v pravidlech a postupech moderace obsahu. Ukončí v USA program ověřování faktů (fact-checking) s pomocí na to najatých moderátorů. Místo toho upřednostní systém Community Notes, který funguje na síti X.
V tiskové zprávě Meta jako důvody uvádí:
„V posledních letech jsme vyvinuli stále složitější systémy pro správu obsahu na našich platformách, částečně v reakci na společenský a politický tlak na moderování. Tento přístup zašel příliš daleko. Přestože záměry mnohých z těchto snah byly dobré, v průběhu času se rozšířily natolik, že nyní děláme příliš mnoho chyb, uživatelé jsou frustrováni a příliš často bráníme svobodě slova, kterou jsme chtěli umožnit. Cenzurujeme příliš mnoho neškodného obsahu, příliš mnoho lidí se ocitá neprávem ve „facebookovém vězení“ a příliš pomalu reagujeme, když k tomu dojde.“
S tím je spojená změna pravidel moderace obsahu týkající se politických témat platící pro Facebook, Instagram i Threads. Program na nezávislé ověřování faktů vznikl v roce 2016. „V tu dobu jsme se domnívali, že nejlepší a nejrozumnější volbou je tuto zodpovědnost předat nezávislým organizacím pro ověřování faktů. Cílem programu bylo, aby tito nezávislí odborníci poskytli lidem více informací o tom, co vidí online, zvláště pokud jde o virální podvody, aby se lidé mohli sami rozhodnout, co čtou a vidí,“ tvrdí Meta a dodává:
„Takto to ale zejména ve Spojených státech nefungovalo. Odborníci, jako každý jiný, mají své vlastní předsudky a pohledy na věc. To se projevilo v tom, jaká témata a jakým způsobem si někteří z nich vybírali k ověřování. Časem se stávalo, že se ověřovalo příliš mnoho obsahu, který by lidé chápali jako legitimní politický projev a debatu. Náš systém pak na takový obsah uvaloval skutečné důsledky: nechtěné nálepky či omezení dosahu. Program, jehož účelem bylo informovat, se příliš často stal nástrojem k cenzuře.“
V USA si dlouhodobě stěžují republikáni na to, že zmínění moderátoři straní demokratům. Odborné názory se na to různí (viz box níže). Jedním z dalších kroků, který má utišit zmíněné obavy je přesun amerického týmu moderátorů z Kalifornie do Texasu. Neboli přesune se z modrého (demokratického) státu do tradičně červeného (republikánského).
Moderovat se obsah nadále bude, ale zdá se, že mnohem více reaktivně — tedy po nahlášení. Zbytné se dle vedení Meta zdají fact-checkingové týmy, které jsou do velké míry externí. Dle Zuckerberga si zaslouží omezení témata, jako jsou drogy, terorismus a zneužívání dětí. Zejména politická a kulturní témata ovšem nechce s pomocí fact-checkingových týmů ověřovat.
Nahradit je mají Community Notes. Po jejich vyladění se pak má v rámci měsíců omezení moderátorů týkat i dalších globálních trhů. Na mnohých nicméně nepůsobí ve velkých počtech. Například Českou republika měla zprvu na starosti jedna Češka z francouzské pobočky tiskové agentury AP, které ad hoc pomáhala organizace Demagog. Aktuálně mají být moderátorů nižší desítky. Na našem území tak můžeme čekat změnu zapříčiněnou spíše uvolněním přísnosti automatických filtrů.
Nadržují sociální sítě liberálům před konzervativci? Studie to nepotvrzujíKonzervativci (tedy v USA primárně příznivci strany republikánů, pozn. red.) to mají dle svých vlastních soudů na sociálních sítí těžké a moderátoři obsahu údajně častěji perzekuují jejich obsah. Tuto tezi ověřovalo několik významných institucí. Vyvrací ji například studie Center of Business and Human Rights patřící pod The New York University. Studie univerzit Oxford, Massachusetts Institute of Technology, Yale a Cornell publikovaná v říjnu 2024 v časopisu Nature přiznává, že příznivci Donalda Trumpa a dalších konzervativců mají ve srovnání s příznivci Joea Bidena a dalších liberálů větší pravděpodobnost, že jejich obsah bude stažen nebo účty pozastaveny na hlavních platformách sociálních médií, jako jsou Facebook a X. To ovšem neznačí neobjektivitu moderátorů obsahu. Výzkumníci totiž uvedli, že konzervativní účty mohou být sankcionovány častěji, protože zveřejňují více dezinformací. To říká i další studie z roku 2022. |
Inspirace sítí X a doplňování kontextu dobrovolníky
Elon Musk kupoval Twitter s tím, že chce obnovit svobodný projev lidí na internetu. Jedním z jeho prvních kroků pak bylo propuštění týmů, které měly na starost moderaci obsahu. Místo toho na X fungují tzv. Community Notes („poznámky komunity“). Uživatelé se mohou sami zapojit do tohoto programu.
Dobrovolník napíše krátkou poznámku k příspěvku, kde shrne relevantní fakta, doplní zdroje nebo opraví případná nedorozumění či faktické chyby. Ostatní přispěvatelé poznámku hodnotí. Poznámka se zobrazí přímo u příspěvku teprve tehdy, pokud se na její užitečnosti shodnou přispěvatelé s různými pohledy. To má zabránit tomu, aby „jedna bublina“ prosazovala jednostranný výklad.
V ideálním případě se objeví u nějakého fakticky sporného příspěvku „poznámka komunity“ s opravou, doplněním či dodáním kontextu.
Funguje to? Částečně ano, ale z makro pohledu je mnoho autorit tvrdícíh, že se pod Muskovým vedením na X šíří ve větší míře dezinformace a nenávist. Mezi ně patří i organizace Center for Countering Digital Hate, kterou Musk dokonce za zveřejnění studie s podobným vyzněním zažaloval. V březnu tohoto roku byla soudem tato žaloba zamítnuta.
Nina Jankowicz, bývalá výkonná ředitelka Disinformation Governance Board of the United States, někdejšího poradního orgánu Ministerstva vnitra USA, uvedla dle BBC, že algoritmy X nyní „upřednostňují rozdělující a zavádějící rétoriku". Naznačuje, že uživatelé, kteří zveřejňují méně kontroverzní obsah, zaznamenali snížení dosahu. „Důsledkem je, že platforma, která se vydává za veřejné náměstí, je mimořádně umělé prostředí, skutečné černé zrcadlo nejznepokojivějších částí lidské povahy," vysvětlila.
Právě Community Notes mají být vzorem pro nový styl moderace obsahu na Facebooku, Instagramu a Threads, platforem s dohromady více než 3 miliardami uživatelů. Budeme si muset počkat, jestli to bude mít podobné dopady jako na X. Elon Musk zatím ve svém příspěvku označil to, že se jeho přístup stal inspirací, za „cool“.
This is cool pic.twitter.com/kUkrvu6YKY
Obrácení kormidla jasně souvisí se znovuzvolením Donalda Trumpa
Pro Meta je americký trh finančně ten nejdůležitější. Jestli se Mark Zuckerberg něčeho bojí víc než popularity TikToku, jsou to regulace, zejména pak ty od federálních orgánů USA. Jak je zmíněno výše, moderování obsahu poprvé na Facebooku začalo v roce 2016 v jasné souvislosti s tehdejší prezidentskou kampaní, ve které Donald Trump poprvé uspěl. I díky skandálu Cambridge Analytica byly platformy Meta na pranýři jako místo, kde bujely ve velkém dezinformace, včetně těch placených Ruskem.
Meta se dlouho bránila přísnější moderaci politického obsahu, vzdorovala tomu, že by se ověřování faktů mělo týkat i příspěvků politiků. Zásadnější změnu v jejím přístupu probudil útok na Kapitol Trumpovými příznivci 6. ledna 2021. Po něm následovalo i pozastavení účtů Donalda Trumpa na Facebooku a Instagramu.
Vítězství Trumpa v loňských prezidentských volbách jasně podnítilo aktuální změnu v moderaci politiky. Zuckerberg ve svém videu uvedl:
„Nedávné volby se zdají být kulturním zlomem, který opět upřednostňuje svobodu projevu. Takže se vracíme k našim základům a zaměřujeme se na snižování chyb, zjednodušení politik a obnovu svobody projevu.“
Navíc prozradil, že Meta bude spolupracovat s nastupující Trumpovou administrativou na podpoře svobody projevu po celém světě. Připomněl přitom, že aplikace Meta jsou potlačovány Čínou. Tipujeme ovšem, že Trumpovu pomoc očekává při vyjednávání s EU. V ní musí Meta, stejně jako ostatní tzv. „velké online platformy“, skládat před Evropskou komisí účty z toho, co udělaly pro ochranu před dezinformacemi.
Zuckerbergův příklon k Trumpovi je pozoruhodný. Trump se při svém podobně oportunistickém obratu na podporu TikToku nechal loni slyšet, že zbavení se TikToku by pomohlo Facebooku (Meta, pozn. red.). A ten je dle Trumpa pro zemi větší problém. „Nechci, aby se Facebooku dařilo lépe. Je to skutečný nepřítel lidu,“ prohlásil.
Nyní se Mark Zuckerberg velmi snaží, aby si to už Trump nemyslel. A posun v přístupu k moderaci obsahu, navíc uvedený s rétorikou jak od znovuzvoleného prezidenta, je prvním veletočem, který k tomu má přispět. Tedy na úrovni politiky platforem. Mark Zuckerberg už loni v listopadu přiletěl na setkání s Trumpem do jeho sídla v Mar-a-Lago na Floridě. A také slíbil dar 1 milionu dolarů na Trumpovu inauguraci. Zdá se to přitom jakousi povinnou taxou pro technologické miliardáře. Stejnou částku přislíbili i Sam Altman z OpenAI a Jeff Bezos z Amazonu. Kdo chce s vlkem být, musí s ním i výt.
Kam dál?
Umělá influencerka Aitana Lopez. Zdroj: Instagram / Fit_Aitana
Toto není jediné kontroverzní vyjádření z Meta za poslední týden.
Umělé AI účty se budou na Facebooku a Instagramu čím dál více vyskytovat vedle těch lidských. Dle Meta to má přinést více zábavy a engagementu. Pohledem skeptika to ovšem přibližuje „mrtvý internet“ — takový, ve kterém za většinou obsahu a interakcí budou boti, nikoliv skuteční lidé.
