Art Directors Club vyloučil ze svých řad Marka Prchala. Zavazuje se k sestavení etického kodexu politické reklamy

Marek Prchal ve svém posledním mediálním rozhovoru pro DVTV z roku 2015.

Tak dlouho šíříte nenávist, až se i „členská legitimace“ utrhne. Tak by se dalo parafrázovat známé rčení v souvislosti s aktuálním rozhodnutím organizace Art Directors Club Czech Republic. Kampaně ANO 2011, potažmo jmenovitě Andreje Babiše a dalších tváří hnutí jsou dlouhodobě eticky sporné. Marek Prchal je přitom brán v profesní komunitě jako jeden z mozků, který za nimi stojí. Pověstnou poslední kapkou byl evidentně způsob vedení 2. kola prezidentské kampaně Andreje Babiše.   

Členové klubu se od jeho aktivit, které souvisejí s kampaní pro prezidentského kandidáta Andreje Babiše zcela distancují. Klub, který již 30 let sdružuje české reklamní profesionály, se rozhodl vůbec k historicky prvnímu vyloučení svého člena, kvůli činnosti, která je v rozporu s posláním spolku a jeho zájmy. Je jím Marek Prchal, marketingový odborník a spoluautor komunikace prezidentského kandidáta Andreje Babiše. Jeho členství v ADC bylo již několikrát diskutováno, avšak způsob, jakým je vedena nynější kampaň, překračuje dle členů ADC nejen profesionální ale i etické hranice. 

Marek Prchal byl proto vyzván k rezignaci na svoje členství, což odmítl. Byla proto svolána mimořádná schůze klubu, na níž se přítomní členové shodli na jeho vyloučení.

Předseda klubu ADC, David Suda, k rozhodnutí v tiskové zprávě říká:

„Používat, a k tomu ještě zcela bezostyšně a účelově, marketing a reklamu k šíření lží, strachu a štěpení společnosti je nejenom amorální, ale zároveň i nebezpečné pro budoucí směřování oboru. I když bychom se měli vzájemně tolerovat, jsme přesvědčeni, že způsob jakým byla vedena tato prezidentská kampaň, by tolerován být rozhodně neměl. Proto chceme vyslat jasný signál nejen profesním kolegům, ale celé společnosti.“ 

Český Art Directors Club byl založen v roce 1993 a je pořadatelem oborové soutěže ADC Czech Creative Awards. Vznikl ovšem také s cílem zasazovat se o růst kreativní úrovně komerční komunikace v ČR a podporovat vzájemné předávání zkušeností, profesního vzdělávání i etického standardu kreativních pracovníků v oboru komunikace.

S tímto posláním souvisí i to, že se členové klubu zavázali k sestavení etického kodexu politické reklamy a k iniciování odborného diskurzu, který by pomohl definovat hranice čestného a poctivého marketingu politických kampaní. Ty, na rozdíl od komerční marketingové komunikace, dosud nespadají pod žádný kontrolní orgán, i navzdory obrovským dopadům na společnost.  

Je nutná změna volebních zákonů?

Na začátku tohoto týdne přišla s podobnou iniciativou nově vzniklá nezisková aktivita HrajuFér, která vytvořila 18. ledna etický kodex, jehož podpis chce po prezidentských kandidátech.

Zdroj: HrajuFér

Spoluzakladatel HrajuFér, Radim Hasalík, nicméně na LinkedIn uvádí, že cestu k čestným kampaním může představovat až změna zákona.

Poukazuje přitom na fakt, že ve 4. odstavci § 34 zákona o volbě prezidenta republiky stojí:

„Volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech zveřejňovány nepravdivé údaje.“

Politický boj je ovšem konfrontační a platí to pak logicky i pro politické kampaně. Znamená to, že se v nich musí tak často lhát a překrucovat realitu? Nikoliv, ale dosud se to vyplácelo nebo za to minimálně nepřišly nikdy drakonické postihy. Skutečnou restrikcí, kterou soudy v případě posuzování porušení daného zákona disponují, je totiž anulování výsledků voleb. Což je jednoduše „příliš silná káva", aby se k tomu odhodlaly.

V současnoti jsou proto jedinými skutečnými arbitry pravdivosti či etičnosti politických kampaní voliči. Realita nám nicméně ukazuje, že značná část elektorátu ve zmíněných kategoriích vůbec nepřemýšlí. Návrh HrajuFér přitom kalkuluje s jakýmsi schvalovacím orgánem, který by posvěcoval u politické reklamy naplnění kritérií, která jsou již dnes v legislativě obsažena. To s sebou nese jisté ohrožení demokratické soutěže, protože pověřený úřad může být potenciálně ovládán například aktuální vládou a jeho rozhodnutí o pravidosti určitého tvrzení tím může být ovlivněné. Na druhé straně pak stojí argumenty říkající, že aktuální stav bezpráví je disfunkční a zpětná hodnocení či zákazy reklam měsíce až roky po realizaci kampaní nemají praktický význam. 

Situace nemá jednoduché řešení a v realizaci toho navrhnutého HrajuFér příliš nevěříme. Na druhou stranu by ale bylo naivní věřit tomu, že něco změní nezávazný etický kodex politické reklamy. 

Kam dál? 

Zdroj: Mluvmespolu.cz

Bezzubost českých volebních zákonů probíráme podobně v článku BigMedia Babišův štvavý billboard nestáhne. Odstranění billboardu se Zelenským prý mělo oporu v zákoně.