Facebooku hrozí zamezení posílání uživatelských dat z EU do USA. Přínosem má být vyšší ochrana soukromí a možná i spravedlivější zdanění

Odpověď na otázku, zda někdo dohlíží, či nedohlíží na naše digitální data, není jednoznačná Nové ustanovení Evropské Unie by mohlo pomoci ke zklidnění situace a upřesnit, jak mohou vlády jednotlivých zemí nakládat s daty a informacemi o občanech z různých zemí.

Podle nové zprávy z The Wall Street Journal zaslal Evropský sbor pro ochranu osobních údajů společnosti Facebook předběžné opatření požadající zastavení posílání dat obyvatel EU do USA. Zpráva naznačuje, že jsou úředníci z Evropské Unie znepokojeni tím, že by nad evropskými uživatelskými daty měla dohled americká vláda. Snaží se proto tok uživatelských dat omezit. Každý region by měl mít přístupnou svou datovou sadu, která nebude dostupná mimo EU.

Specifika vnímané hrozby v tomto případě nejsou úplně jasná, ale tento krok následuje poté, co USA zabanovalo několik čínských aplikací kvůli tomu, aby čínská vláda neměla dohled nad uživatelskými daty amerických občanů.

Obavy americké vlády v souvislosti s čínskými společnostmi jsou dlouhodobé. Ale poté, co Čína začala prosazovat nový kontroverzní bezpečnostní zákon, z nějž mimo jiné vyplývá, že technologické firmy musí Číně předávat všechna data obyvatel Hongkongu, opatření americké vlády přitvrdila. USA nebude podporovat sdílení soukromých dat s čínskými úřady. Napětí mezi těmito dvěma velmocemi tak sílí na několika frontách.

Obavy z nakládání s uživatelskými daty nicméně neexistují jen na americko-čínské linii, evidentně je patrné znepokojení i v rámci EU. Američtí občané nejsou povinni sdílet svá uživatelská data s vládou USA. Ale dle Evropské Unie existuje důvod k obavám, protože v USA ukládají až příliš mnoho dat o evropských uživatelích a nelze zaručit, že jejich údaje budou na americkém území stejně chráněny jako na půdě Evropské Unie. To ostatně naznačil rozsudek Soudního dvora EU z půlky července, které zrušilo rozhodnutí 2016/1250, mluvící o štítu na ochranu soukromí mezi USA a EU, de facto tedy říkající, že oba státy mohou zajistit dostatečnou ochranu soukromí (uživatelských dat). 

Soudní dvůr EU se sice momentálně soustředí především na Facebook, konečné rozhodnutí by mělo nejspíš dopad i na další platformy s nadnárodní přítomností, jako je třeba Google, aby rozdělily svá datová uložiště do globálních bloků na základě jednotlivých dohod. 

V EU věří, že diverzifikace úložišť na základě geograficky-uživatelského principu by mohla přispět i ke ztížení obcházení daňových povinností. Ty totiž Facebook i Google optimalizují, jak to je jen možné. A není to fér ani k lokální konkurenci. Například Seznam.cz v letech 2008 až 2017 zaplatil v Česku na dani z příjmu přes 1,8 miliardy korun, tedy cca 180 milionů ročně. Oproti tomu odvádí u nás Google v poslední více než dekádě zhruba osm milionů za rok, primárně totiž příjmy z EU daní přes Irsko. 

V Česku byla i z toho důvodu již aktuální vládou připravena tzv. digitální daň ve výši 7 % pro společnosti s obratem nad 750 milionů euro. Mimo Facebooku a Googlu by se měla dotknout také společností Amazon, Apple, Spotify, Booking či Uber. Tato digitální daň nicméně dosud neprošla plným legislativním procesem a zatím nevstoupila v platnost.  

Co by se však stalo, kdyby namísto toho vlády jakékoli země usilovaly o to, aby Facebook postavil místní datová centra? Existuje předpoklad, že takové opatření by zajistilo větší dohled nad jeho prací s uživatelskými daty a zároveň usnadnilo prosazení požadavku na zdanění společnosti podle zákonů dané země. Není to asi ideální řešení, ale rozhodně otevírá prostor pro diskuzi.

Uvidíme, jak tento spor EU s Facebookem nakonec dopadne. Ovlivní jistě její chování i k dalším internetovým globálním hráčům.  

Zdroje: Social Media Today, The Wall Street Journal, europa.eu