Marketing Journal Podcast: S Pavlou Hladíkovou z VUT o tom, jak zaujmout generaci Z a přimět ji ke studiu technických oborů

15. 1. 2020 | Petr Michl
Mileniálové by nejradši dělali jen to, co je baví, a živili se pouze avokádovými toasty a sojovým latté. Generace Z je pro změnu líná číst a její soustředěná pozornost se tříští na vteřiny. Pavla Hladíková přesto dokáže opakovaně potenciální vysokoškoláky zaujmout a nadchnout je pro studium na Vysokém učením technickém v Brně. Zjistěte, jak se tvoří výjimečný univerzitní marketing.


Pavla Hladíková v aule rektorátu VUT. foto: Petr Michl

Univerzitní marketing v Česku dlouho ve snaze zaujmout středoškoláky tápal a do širokého povědomí se dostal maximálně s nějakým virálem, který se začal šířit spíše s posměšných důvodů. Na Vysokém učení technickém v Brně se nicméně v tomto ohledu dějí zázraky.

Mnoho let v řadě dokáže přicházet s kampaněmi, které nejsou lascivně podbízivé, přesto jsou ale schopné upoutat generaci Z a zároveň v sobě nesou poselství hodné univerzitního prostředí. Z velké části je za to zodpovědná Pavla Hladíková (dříve Ondrušková), která má na VUT na starosti online marketing a právě náborové kampaně. Jí vedená kampaň Sem patřím  získala mezinárodní ocenění univerzitního marketigu EUPRIO a sama Pavla za ni pak získala ocenění Mladý Delfín v rámci soutěže Marketér roku 2017.

Pavla Hladíková byla hostem dalšího Marketing Journal Podcastu, v kterém se dozvíte:

    • Kolik lidí se rozhoduje o studii na VŠ na poslední chvíli a kolik to má rozmyšleno třeba už v předchozích ročnících na střední.

    • To, že náborová kampaň není jen o vtipném videu odkazujícím na microsite.

    • Jakou roli hrají roadshows po středních školách a dny otevřených dveří na fakultách.

    • Jak jde zapojit influencery do propagace školy, co studují.

    • Jak snížit studijní neúspěšnost a proč stojí za to postavit na boji proti ní akviziční kampaň.
       
    • Jak se proměnily návyky středoškoláků za poslední dva roky.

    • Jestli přijde někdy chatbot v Messengeru místo studijního oddělení.

 

Zmáčkněte play.

 

Nahrávku rozhovoru si můžete například stáhnout do mobilu na tomto odkazu (klikněte poté na tři tečky na pravé straně přehrávače). Nejlépe ovšem uděláte, když si přidáte Marketing Journal Podcast také na vaší podcastové aplikaci. Měl by být dohledatelný na hlavních platformách, včetně SpotifyGoogle Podcasts nebo Stitcheru.

 

Kampaně, které v podcastu zazní 

Podcast jsme proložili ukázkami z řady kampaní VUT. Níže nabízíme jejich přehled. Mžete si je tak po poslechu užít i v audiovizuální formě a v plné délce. 

Miluji tě, mé VUT (2013)

Příběh outsidera stvořeného pro techniku, sborový zpěv, odkazy na seriál IT Crowd a píseň, kterou si studenti VUT (mimo zkouškové období) někdy dosud zapějí.

Za klip vycházející ze subkultury nerdů získalo VUT bronzového Louskáčka a ocenění za Nejkreativnější marketingový počin roku 2013. Jednalo  se v českém prostředí o první netradiční videoprodukci vysoké školy. Do té doby univerzity točily konvenční klipy ukazující zejména laboratoře a spokojené studenty.  

Vlk z VUT - Wolf of BUT (2014)

Kampaň uvedená Fakultou elektrotechniky a komunikačních technologií má skvělý spád, jasně odkazuje na film Vlk z Wall Streetu a nepůsobí to trapně. Je ale příhodné stavět náborový spot vysoké školy na sexistickém alfa samci, co má všechno na háku? To už je otázka, na kterou si odpovídá každý jinak. Potenciální studentky ale pravděpodobně negativně.

 

VUT FU: Technika života (2015)

Kampaň VUT FU, za kterou kreativně stojí Adam Hrubý, čerpá z poetiky budhistických klášterů a jednoho mnicha z tohoto prostředí zasadí rovnou na VUT.

 

 

#nejsemidol (2016)

V kampani z roku 2016 nikdo nezpívá, ženy nečekají v kleče u nohou vystajlovaného Vlčka na piškot a nikdo neodmítá nabídky práce z Googlu. Nová kampaň VUT opustila svět nadsázky a klišé, místo toho vsadila na studenty a na to, co mají v hlavě. 

 V této kampani byl naplno využit systém extras videí. Týká se to těch humorných, v nichž můžete vidět například fiktivní fashion vlogerku Vanity Vandu, která vystihuje, jak být nerdy cool. Vanity Vanda se stala mimochodem postavou doplňující i kampaně VUT v některých dalších letech.

 

I těch, do kterých byli zapojeni studenti, aby v pětivteřinových (v prerollech nepřeskočitelných) spotech sdělovali hlavní benefity studia. Vždy přitom končili apelem: Následuj mozek. Pojď na VUT."

 

Hlavní video kampaně, které je manifestem proti „zneužívání” nerdů, je doplněno také dalšími, v nichž se k fenoménu vyjadřují známé osobnosti českého internetu. V nich Petr Brodilová z Googlu definuje brýle jako technologii lásky, známý programátor a amatérský bavič David Grudl mluví hlavně o Nette, Marek Prchal z pohledu reklamního kreativce říká: Nerdi jsou prostě supiš. Dáš do reklamy nerda a to prostě maká."

 

Sem patřím (2017)

Po mírně sexistiském Vlčkovi z VUT přišel pořádný girl empowerment. Kampaň „Sem patřím“ jasně hlásala, že na techniku mají i holky. 

„Holky, vy nejste na matiku, fyzika je pro vás moc těžká." Tohle slýchají dívky od kamarádů, rodičů, někdy i od výchovných poradců. Přitom k šíření podobných stereotypů není důvod. Středoškolačky mají často v těchto předmětech lepší výsledky než jejich spolužáci. Na technické vysoké školy se ale příliš nehlásí, protože si na ně nevěří. VUT v Brně se proto v roce 2017 rozhodlo dívky v kampani směřované na uchazeče o studium podpořit a jako první univerzita v Česku tak upozornit na tento fenomén.

 

Ani tentokrát nechyběla odlehčená extra videa, například se studenty VUT, kteří přísahají, že holky nebudou otravovat, nebudou jim koukat na zadek a nebudou o nich vyprávět blbé vtipy.

 

Součástí kampaně ovšem byla i informační a inspirační videa. Lucie Hudcová, která na Ústavu radioelektroniky učí laserové technologie a vyvíjí optické bezdrátové spoje, mluvila o studii, dle které si dívky nevěří na matematiku a fyziku úplně zbytečně. 

 

Tváří jednoho z doprovodných videí se stala i Taťána Le Moigne, ředitelka české a slovenské pobočky společnosti Google. 

 

 

Generace VUT (2018)

Kampaň s názvem Generace VUT upozornila na časté nálepkování mladých. Slova jako generace X, Y, Z nebo Linksters ale prostě neobsáhnou vše, co znamená být mladý v roce 2018. VUT se poprvé rozhodlo netvořit náborovou kampaň jenom pro středoškoláky, ale spíš jako přímou generační výpověď o nich. 

„Je to něco jako generační výpověď a zároveň přiznání marnosti třicátníků dělat obsah pro mladé. Nemůžeme přesně vědět, jací dnešní mladí jsou, stejně jako nevíme, jak bude vypadat pracovní trh budoucnosti. Můžeme jim ale nabídnout možnost přihlásit se tam, kde je na budoucnost připraví," uvedl tehdy v tiskové zprávě kreativec Jiří Fiala, který se podílel na tvorbě námětu i postprodukci (mimochodem tyto role zastával už u kampaně Miluji tě, mé VUT)

 

Kampaň má i mnoho extra videí. Stálice kampaní Vanity Vanda vám vysvětlí rozdíly mezi generací Z a Y.

Další materiál,včetně vlogu tělocvikáře nebo vlogu rektora VUT, pak najdete na webu www.generacevut.cz

VUT: Technika poznání (2019)

Vysokou studijní neúspěšností na vysokých školách patří Česká republika mezi nejhorší z vyspělých evropských států. V loňské náborové kampani Technika poznání se Vysoké učení technické v Brně rozhodlo apelovat na středoškoláky, aby z jejich přihlášky na vysokou školu byla informovaná volba. Hlavní hrdinové videa tak uchazečům vyvrací některé mýty o studiu na univerzitě.

„Zjistili jsme, že studenty středních škol, když přemýšlí o tom, co a kam půjdou studovat, nenapadne přemýšlet i o tom, že systém vzdělávání bude zcela jiný. Někteří se s tak velkou změnou nejsou schopni poprat a pak odchází," uvedla loni Pavla Hladíková, která také stála za námětem kampaně.  

Hlavní video se snaží vtipně rozbíjet některé mylné představy o studiu na vysoké škole.

V krátkých 5vteřinových videích představovali aspekty vysokoškolského studia pochopitelně ti, co je na VUT zažívají. 

Studenti ale našli v rámci kampaně ještě důležitejší roli. Její součástí byla také možnost kontaktovat studentské ambasadory z jednotlivých fakult. Těm mohli uchazeči posílat své dotazy, a to přes jejich osobní sociální sítě.

 

Štítky dokumentu: Podcast
Sdílejte tento článek:
Podobné články: