Volební výzkumy sleduje polovina voličů. Ve volebním rozhodování budou hrát významnou roli
Zdroj: STEM/MARK
Kdo jsou nerozhodnutí voliči? Podle čeho se obvykle rozhodují, a kdy? Sledují předvolební průzkumy? Mají výsledky volebních preferencí vliv? A čtou lidí stále volební programy? Odpovědi na tyto otázky zjišťovala aktuální orientační sonda agentury STEM/MARK.
Voliči stále váhají, komu dají svůj hlas
Mezi nerozhodnuté voliče patří častěji ženy, lidé hlásící se k politickému středu a ti, kteří nesledují předvolební průzkumy. „S trochou zjednodušení se dá říci, že právě tuto významnou skupinu voličů mají politické strany šanci oslovit svou volební kampaní a získat ji na poslední chvíli na svoji stranu“. Interpretuje výsledky výzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK. Časový horizont, ve kterém se voliči rozhodují, se většinou pohybuje okolo závěru volební kampaně - často den (23 %) až týden (59 %) před volbami. 1 z 9 voličů dokonce přiznává, že se v minulosti rozhodnul až přímo u volební urny. Tuto skutečnost přiznávají častěji pravicově smýšlející lidé.
Podle čeho se voliči rozhodují, které politické straně dají nakonec svůj hlas, zobrazuje následující graf:
Zdroj: STEM/MARK
Odlišnost je zřetelná především mezi voliči levice, lidmi z menších obcí, kteří se rozhodují častěji dle konkrétních návrhů a politického programu, oproti pravici, vysokoškolsky vzdělaným a obyvatel Prahy, které spíše přesvědčí ideové zakotvení strany.
Deklarovaný zájem o volební programy silný, ale realita často odlišná
Zdroj: STEM/MARK
Četbu volebních programů ve výzkumu agentury STEM/MARK deklarují dvě třetiny oslovených respondentů. Častěji se takto vyjádřili muži, lidé starší 45 let a pravicově smýšlející. Seznamování se s programy pak lineárně klesá od pravicové k levicové orientaci voličů. Studiem programů politických stran stráví voliči dle vlastní deklarace přibližně 30 minut. „Domníváme se, že ačkoliv se voliči často odvolávají na širší program, na mysli mají spíše nějaký zástupný symbol ve formě agitačního hesla či konkrétního slibu“. Zamýšlí se nad výsledky průzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.
Důvody nezájmu pro volební programy zobrazuje následující graf, který je rozkrývá z hlediska věku voličů:
Vliv předvolebních průzkumů - „magická pětiprocentní hranice“
Volební průzkumy sleduje dle výsledků agentury STEM/MARK polovina voličů. Častěji muži, lidé ve věku od 45-60 let, vysokoškolsky vzdělaní a pravicově smýšlející. Ačkoliv výsledky předvolebních průzkumů nejsou tím hlavním faktorem, který rozhoduje o volbě konkrétní strany, tak jistý „podprahový vliv“ stále mají. To dokazuje i deklarace jedné čtvrtiny respondentů, pro které by bylo problém volit stranu, které by nedosahovala 5% hranice pro vstup do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
„Je ale třeba poznamenat, že jedna pětina respondentů nedokáže určit, zda je tato 5% hranice ovlivňuje, a i to může tento jev koneckonců posilovat“. Doplňuje výsledky výzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.
Zdroj: STEM/MARK
Na závěr tohoto průzkumu se agentura STEM/MARK dotazovala i na spokojenost s aktuální politickou situací. Ta je poměrně tristní, protože spokojenost se současnou politickou reprezentací deklaruje pouze 1 z 10 respondentů.
