3. květen 2022 — Světový den svobody tisku

Během Světového dne svobody tisku si vydavatelé připomínají pod záštitou Organizace spojených národů a jejich organizace UNESCO. Pro letošní Světový den svobody tisku (WPFD) zvolili organizátoři heslo „Journalism under digital siege“, tj. „Novinářství v digitálním obklíčení“.

Toto heslo může nabývat mnoha významů. Pořadatelé jím mají na mysli především obavy plynoucí ze sledování novinářů, ale i dalších aktivistů, opozičních činitelů, kritiků a dalších „nežádoucích“ osob za použití prostředků digitálního sledování. Špionáž a porušování principů ochrany osobních údajů a soukromí osob se stalo v posledních letech novou normou. Nedávná odhalení ukázala, že tyto aktivity nejsou neobvyklé nejen v zemích s diktátorskými a autoritativními režimy, kde často vedou k svévolnému zadržování a persekuci osob, ale i k mučení a možným mimosoudním popravám novinářů a vydavatelů. Bohužel v určité míře se však vyskytují také v zemích s demokratickým zřízením.

Chtěli bychom proto v souvislosti s heslem letošního #WPFD2022 upozornit, že digitální obklíčení novinářů a vydavatelů nemá jen formu nežádoucího digitálního dozoru. Ono „digitální obklíčení“, ve kterém se ocitá celá společnost, představuje také šíření dezinformací a „fake news“ prostřednictvím digitálních platforem na sociálních sítích a nejrůznějších webových serverů, které se za vydavatele pouze vydávají, aby získaly výhody „svobody slova a tisku“. Svobodný, pluralitní, profesionální a odpovědný tisk v tištěné i digitální formě je přitom prostředkem, jak se z tohoto obklíčení probít ke spolehlivým a ověřovaným informacím.

V neposlední řadě existuje v důsledku probíhající digitální transformace mediálního trhu také digitální obklíčení tisku a vydavatelů tiskových publikací a obsahu také z ekonomického pohledu. Jsou to především globální digitální platformy, které dominantně ovládají reklamní systémy určené pro obchodování a publikování digitální inzerce na internetu. Stejně tak problematické je bezplatné zneužívání vydavatelského obsahu ze strany digitálních platforem. Především jde o zobrazování výsledků vyhledávání a monetizaci spojenou s agregací vydavatelského obsahu.

U příležitosti WPFD2022 nemůžeme samozřejmě ignorovat ani další skutečnosti. Především musíme vzpomenout na novináře, kteří za poslední rok přinesli při výkonu své práce oběť nejvyšší.

Podle údajů UNESCO zahynulo pouze při informování o válce na Ukrajině do poloviny dubna nejméně 21 novinářů. V souvislosti s tímto konfliktem je třeba připomenout také výzvu Světové asociace vydavatelů novin a zpravodajství (WAN-IFRA), aby všechny strany konfliktu respektovaly bezpečnost novinářů. Výzvy k solidaritě a pomoci ukrajinským žurnalistům, kteří pracují v nesmírně obtížných podmínkách, můžeme slyšet z mnoha stran po celém světě.

Téměř každý týden jsme konfrontováni s tím, že v Mexiku nebo jiné zemi Střední a Jižní Ameriky byl místními gangy zabit některý novinář. Toto násilí se nevyhýbá ani ženám - novinářkám. Množství novinářů také trpí ve vězeních v celé řadě zemí světa.

Pozitivním signálem, že světové veřejné mínění a světoví politici začínají obtížnou situaci médií a novinářů hlouběji vnímat bylo také udělení Nobelovy ceny míru novinářům Dmitriji Muratovovi z Ruska a Marii Ressové z Filipín v roce 2021.

Maria Ressová a Dmitrij Muratovov. Zdroj: Unie vydavatelů

Svobodný tisk a vydavatelé jsou ale čím dál více ohrožováni také zhoršujícími se ekonomickými podmínkami pro jejich činnost. V letech 2020-2021 to byla především koronavirová krize, která zásadním způsobem omezila inzertní příjmy vydavatelů. Například vydavatelé v ČR tak ztratili více než 25 % z objemu jejich inzertních příjmů. S rozšířením digitální konzumace obsahu také výrazně poklesly příjmy vydavatelů z prodeje tisku a jimi produkovaného redakčního obsahu. V letošním roce se k negativním faktorům připojil ještě nárůst cen energií a zejména několikanásobný nárůst cen tiskového papíru. Toto zdražení vstupů ohrožuje nejen vydavatele tisku, ale celý polygrafický produkční řetězec, včetně vydávání knih a učebnic.

Čeští vydavatelé periodického tisku přitom na rozdíl od řady svých kolegů v ostatních evropských zemích neobdrželi v době dopadů koronavirové epidemie žádnou formou státní pomoc. Nepočítá se s nimi ani v žádných dalších podpůrných rozvojových programech a grantech na podporu jejich činnosti.

Unie vydavatelů jako profesní asociace vydavatelů digitálního obsahu a tiskových publikací v České republice proto při příležitosti Světového dne svobody tisku vyzývá odpovědné politiky, aby se kritickou situací vydavatelů tisku v ČR zabývali. Požadujeme, aby přijali konkrétní a efektivní opatření ke zlepšení ekonomické situace vydavatelů, která by jim umožnila zachování publikování online obsahu a vydávání novin a časopisů.

Podle názoru Unie vydavatelů by takovým řešením mohlo být například zavedení nulové sazby DPH pro publikovaný placený obsah a pro prodej novin a časopisů. Po schválení novely evropské směrnice o DPH se tento postup jeví jako legálně možný a z dlouhodobého hlediska se jedná o transparentní řešení podporované všemi vydavateli na trhu.

Unie vydavatelů také vyzývá politické představitele České republiky, aby podpořili co nejrychlejší schválení novely autorského zákona, kterým se do české legislativy implementuje evropská směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu.

Zejména se důrazně stavíme proti všem snahám oslabit přijetí směrnice oproti předloženému vládnímu návrhu. To se týká zejména poslaneckých pozměňovacích návrhů, které chtějí zavést výjimky z dopadu směrnice pro tkzv. „krátké úryvky“ nebo oslabují budoucí mechanismus fungování kolektivní správy.

Vyzýváme proto zástupce Parlamentu ČR, tedy poslance a senátory, stejně jako zástupce ČR reprezentující odpovědné státní orgány při jednáních v rámci Rady EU a poslance Evropského parlamentu za ČR, aby prosazovali podobu návrhů evropských nařízení Digital Services Act a Digital Markets Act, které vzešly z trialogových jednání evropských institucí, případně aby respektovali obsah pozměňovacích návrhů představených evropskými vydavatelskými asociacemi EMMA a ENPA.

Nejedná se přitom o úplný výčet všech faktorů, které výrazně ovlivňují podnikatelské prostředí pro vydávání  tisku. Existuje celá řada dalších vlivů legislativních, právních, ekonomických či finančních, které mohou mít značný dopad na vydavatelskou činnost. Bojovat proti všem negativním aspektům a posilovat postavení tisku ve společnosti lze přitom nejlépe právě při spojení sil. Takový jednotný a silný hlas představuje profesní organizace Unie vydavatelů. Všichni vydavatelé působící v ČR, kteří publikují vydavatelský obsah v digitální nebo tištěné papírové podobě mají možnost si vybrat nejvhodnější formu jejich členství a stát se řádnými, přidruženými nebo registrovanými členy právě této profesní asociace. Pomohou tak lépe zaujímat stanoviska jménem celého trhu a prosazovat společné zájmy všech českých vydavatelů.