AI vs. umění: Jak umělá inteligence ovlivní svět kreativity a co to pro nás může znamenat?
Na sociálních sítích už nějakou chvíli kolují virální obsahy vygenerované umělou inteligencí, ať už jsou to fotografie a ilustrace, video nebo texty nejrůznějšího charakteru. Umělá inteligence na pár kliknutí zvládá napsat obstojnou divadelní hru, reprodukovat ztracený Picassův obraz a nebo složit jednoduchý reklamní jingle na předem určené téma. A tak logicky zesilují i debaty o tom, komu všemu AI postupně sebere práci, jak ovlivní svět kreativity a umění nebo jak změní pohled na autorství jako takové. Budeme v budoucnu ještě vůbec potřebovat umělce?
Začátkem loňského roku přihlásil herní designér Jason M. Allen do soutěže Colorado State Fair Fine Arts Competition svůj, umělou inteligencí vygenerovaný, obraz s názvem „Théâtre D’opéra Spatial”. Dechberoucí scenérie se sci-fi nádechem zaujala porotu a samozřejmě vyhrála první cenu, čímž vyvolala rozsáhlou debatu. Obraz totiž na základě Allenových pokynů vygeneroval nástroj Midjourney a ač spadal do soutěžní kategorie „digitální umění/digitálně upravená fotografie”, mnoho lidí mělo pocit, že Allen přeci není autorem díla a nejedná se o pravé umění.
Debaty na Twitteru doprovázely názory jako „roboty přeci taky nenecháváme vyhrávat olympiádu” nebo „pan umělec akorát několikrát zmáčkl tlačítko, to je celé”. Tak jednoduché to ale není, Allen ve skutečnosti strávil generováním kýženého obrazu asi 80 hodin a za finálním výsledkem stálo více než 900 iterací generovaného výsledku.
Více otevřený pohled na spojení umělé inteligence a umění představuje například Jason Silva ve videu níže.
AI jako nástroj kreativity
Ač by tedy toto dílo bez Midjourney pravděpodobně nevzniklo, AI zde funguje spíše jako nástroj, podobně jako tempera nebo třeba grafický program v počítači. Navíc za uměním stojí více než pouhý výsledek, a tak bude velká část současného umění náporu AI odolná. Obsah mnoha galerií i tvorba autorů uměleckých cen dnes nemá nutnou souvislost s „řemeslným umem“ a v mnohém je více o celoživotní práci s kontextem, tématy a o emocích jako takových.
Vtipná reakce slovenského umělce Erika Sikory.
Například díla celosvětově populárního Banskyho nepatří mezi řemeslně nejsložitější muraly a umělá inteligence by takových v podobném stylu zvládla nasekat neomezené množství. To, co funguje, je ale aura tajemství kolem autora a zejména poselství jednotlivých děl často přímo spjaté s místem výskytu. Jeho muraly nasprejované na zdi oddělující osady v Palestině od sídel Izraelců nebo na zničeném rodinném domě v Gaze jsou násobně silnější právě díky tomu, kdy, kde a v jakém kontextu se tam objevily. A právě fyzickou realizaci a zejména samotný nápad na to ji provést pravděpodobně jen tak od AI nezískáte.
Konec nekreativní otročině
Umělce tedy AI pravděpodobně nenahradí, mnohem větší potenciál ale může mít její „široké komerční využití“. Hodnota mnoha let dřiny ilustrátorů nebo grafiků na tom „mít to v ruce“ se najednou zdá být v ohrožení, protože třeba ve světě reklamy nebo generických vizuálů AI dokáže vytvořit podobné výsledky – přitom pracuje neúnavně, levněji, obvykle rychleji a nevzpírá se žádnému zadání.
Je tedy velmi pravděpodobné, že AI práci mnoha řadovým grafikům nebo copywriterům opravdu sebere a v budoucnu nebude nutné zaměstnávat člověka, který bude ručně sázet několik variací na tentýž leták nebo vymýšlet popisky k produktům na e-shopu. O to víc ale pak možná oceníme, když pak větší zakázku vezme do rukou opravdový umělec a bude se jí věnovat podrobně, pečlivě a veskrze lidsky. A nelze vidět moc důvodů, proč by se AI nemohla právě pro umělce nebo grafiky stát „novým štětcem“.
Rychle, efektivně a netransparentně
Umělá inteligence tak rozhodně může takový kreativní proces zrychlit a vygenerovat prvotní sadu nápadů nebo nekonečné množství skic či moodboardů. A nebezpečím pro umělce pak může být, že AI zrychlí cestu mezi nápadem a realizací natolik, že právě samotný nápad bude stát za absolutní většinou hodnoty díla. Takováto demokratizace pak může vést k násobně většímu množství lidí, kteří se budou chtít věnovat umění, a tím i poklesu hodnoty statusu umělce a pravděpodobně i odměny za něj. A neomezujme se přitom mentálně jen na vizuální či psané umění, AI může brzy zatřást také třeba s tvorbou hudby, videa nebo počítačových her.
Projekt Českého rozhlasu Digitální spisovatel, ve kterém AI píše povídky společně s reálnými spisovateli.
A právě tam přichází několik úskalí, které asi budeme v budoucnu řešit. Tou první je otázka autorství, zda si vůbec lze nárokovat generované výsledky jako svoji vlastní práci a zároveň zda je možné vůbec žalovat někoho, kdo by si případně daný nápad vypůjčil. Svět už ostatně viděl několik kreativních soutěžích, kdy zvítělo dílo vytvořené zprvu nepřiznaně s pomocí AI. Naposledy vyhrál aktuální ročník prestižních fotografických cen Sony World Photography Award 2023 snímek německého fotografa Borise Eldagsena nazvaný Pseudomnesia: The Electrician, který vygeneroval pomocí AI. Ceny se posléze vzdal. Chtěl prý jen otestovat soutěž i porotu a vyvolat diskusi o budoucnosti fotografie. „Obrázky od umělé inteligence a fotografie by si v takovéto soutěži neměly konkurovat. Jsou to odlišné entity. Umělá inteligence nevytváří fotografie. Proto cenu nepřijmu," uvedl. Zároveň ale podal další důkaz o tom, že rozlišení lidské práce od té od AI je čím dál obtížnější.
Nelze ani ohlídat, že umělá inteligence podobné výsledky nevygeneruje více lidem, na základě podobných příkazů. A konečně, pokud si najmeme experta pro tvorbu grafiky nebo textu, nelze ani zde ohlídat, zda si náhodou také nepomohl s AI nástrojem, podobně jako jsou někteří grafici schopni zpeněžit díla vyprodukované v nástrojích typu Canva, kde složí výsledek z šablon a jiných připravených prvků.
Umělá inteligence tak jistě bude ve světě kreativity velkou revolucí, v mnohém může změnit pracovní postupy a zavedené standardy, ale pravděpodobně se nemusíme obávat, že by kvůli ní všichni umělci přišli o obživu. Naopak, možná právě díky přehlcení generickým obsahem si pak budeme mnohem více vážit poctivé řemeslné práce nebo uměleckého procesu, který vznikl jen a jen v lidské hlavě. Bude ale čím dál těžší ho odlišit, od toho uměle vygenerovaného obsahu a je jisté, že AI bude mít v kreativě svoje zasloužené místo.