Je to oficiální. Facebook testuje skrývání počtu lajků v Austrálii
Lajky a reakce jsou na Facebooku virtuálním dopaminovým platidlem. První z nich je tu už od samých počátků nyní největší sociální sítě. V Austrálii právě zjišťují, jestli může fungovat i bez něj.
Facebook oficiálně potvrdil to, co na začátku září odhalila osvědčená „spotterka“ změn, Jane Manchun Wong, která našla varianty příspěvků bez zobrazeného počtu lajků (přesněji: reakcí) v kódu Facebooku. Od 27. září probíhá test v Austrálii. Mluvčí Facebooku uvedla pro portál Techcrunch:
„Provádíme omezený test, při kterém jsou na Facebooku lajky, reakce a počítadla zhlédnutí videí v soukromém nastavení… Získáme zpětnou vazbu k pochopení, zdali takováto změna vylepší zážitek uživatelů.“
V Austrálii a 6 dalších zemích probíhá již od července podobný test „fungování bez lajků“ i pro Instagram.
Zlepšeným zážitkem pro uživatele je myšleno to, že se budou lépe cítit a nebudou zažívat úzkosti z toho, že jejich příspěvky nejsou populární natolik, aby byli spokojení, nebo z toho, že jejich příspěvky nepůsobí jako dost populární navenek. Dle dosavadních informací totiž u příspěvku uvidí autor i publikum primárně namísto běžného počítadla reakcí jen popis ve stylu „Jan Novák a další“ (chcete-li: John Doe and others). Mohou si ovšem seznam reagujících uživatelů rozkliknout a zkusit je počítat. To ilustrují i následující ukázky.
Zdroj: Jane Manchung Wong
Níže můžete vidět srovnání současné a testované podoby.
Zdroj: Jane Manchung Wong
Studie prokázaly, že návykovost sociálních sítích je způsobena mimo jiné tím, že každý like pod našimi příspěvky zvyšuje hladinu dopaminu v našem mozku. A to je příjemný pocit, který chceme pocítit opakovaně. Chceme další a další potvrzení, že jsme populární, že se ostatním líbí to, co sdílíme / děláme / jsme. Odebrat prostředek pro zvyšování návykovosti po vaší službě se na první pohled může znát jako čiré bláznovství. Facebook tím ovšem, stejně jako na Instagramu, sleduje částečně altruistické cíle: odstranění úzkosti uživatelů z toho, že nejsou před ostatními dost úspěšní. Když nevíte, kolik lajků mají u svých příspěvků ostatní, přestanete se s nimi logicky porovnávat.
Kompletní odstranění porovnání sice v testu nepřišlo. Nikoho by ale neměla dráždit počítadla reakcí tzv. "na první dobrou“ a dělat si součty po jednom samostatně je přeci jenom kratochvílí, které se už tolik uživatelů oddávat nebude — nebo s tím minimálně Facebook počítá. Ten zatím sklízí chválu od organizací, které se zabývají lidskou myslí. Manažerka australského Facebooku Mia Garlick si pochvaluje pro Guardian:
„Dostáváme velmi pozitivní zpětnou vazbu od mnoha organizací bojujících se šikanou a též od neziskových společností soustřeďujících se na duševní zdraví.“
Sociální sítě jsou obousečnou zbraní. Smysluplné komentáře a chatování s přáteli může u lidí zvýšit pocit jejich životní spokojenosti. Opačný efekt má pasivní scrollování a lajkování. To je spojeno s tím, že lidem může přijít jejich život nezáživný ve srovnání se skvělými momenty, které zažívají přátelé, ale také celebrity a influenceři. Popsáno je to fenoménem FOMO (Fear of Missing Out), s kterým souvisí závist a pocit, že váš život je nedostatečný a pochopitelně i následný pocit nespokojenosti sama se sebou. Negativní dopad i z pohledu Facebooku pak spočívá v tom, že tito lidé své (z vlastní perspektivy ne dost spektakulární) životy tolik nesdílí.
Uvidíme, co z tohoto testu vzejde. Facebook bude brát v úvahu jistě ne pouze testy toho, jak se uživatelé cítí, ale porovnávat je bude i s tím, co změna udělá s engagementem. Pro jeho pokles totiž pro změnu mluví to, že odstranění na první pohled zřetelných lajků sníží tzv. stádní lajkování, kdy lidé s větší intenzitou lajkují populární příspěvky a příspěvky lajkované jejich přáteli. Tento efekt ovšem mimo jiné pomáhá i reklamám a propagovaným příspěvkům značek. Facebook přitom musí vyvážit zájmy těch, co poskytují svá data, i těch, co platí za jejich oslovení.
