Meta dostala pokutu ve výši 20 miliard korun. Evropské komisi se nelíbí Facebook Marketplace

Velké technologické platformy poznávají čím dál intenzivněji, že obchodování na evropském trhu je složité. Tento týden jsme už informovali o potenciálním ohrožení personalizované reklamy na Facebooku a Instagramu. Meta navíc aktuálně čelí i pokutě od Evropské komise (EK) za provozování svého online bazaru Facebook Marketplace.

Ten byl uveden v roce 2016 a EU zkoumá v této souvislosti potenciální zneužití dominantního postavení Meta na trhu již od roku 2021. Nyní ji uděluje pokutu ve výši 797,7 milionů eur (20,2 miliardy Kč), a to konkrétně „za zneužití dominantního postavení na trzích služeb osobních sociálních sítí a online zobrazování reklamy na platformách sociálních médií“.

Evropská komisařka pro hospodářskou soutěž, Margrethe Vestager přiblížila důvody pokuty takto:

„Společnost Meta propojila svou službu online inzerátů Facebook Marketplace se svou osobní sociální sítí Facebook... čímž získala výhody, které ostatní poskytovatelé služeb online inzerátů nemohli dorovnat.“ To je podle antimonopolních pravidel EU nezákonné."

Tím, že byl Marketplace vnořený do Facebooku, se s ním automaticky setkávali dle EK uživatelé Facebooku, aniž by o to usilovali. Jiné bazarové platformy takovou možnost neměly.

Meta již vydala oficiální odpověď, v níž poukazuje na to, že v době vzniku Facebook Marketplace bylo na Facebooku na 400 tisíc organicky vytvořených skupin, kde si lidi zboží prodávali. Míní tím skupiny jako Studentský nábytek BRNO

a mnohá další vytvořená na základě lokality nebo typu zboží. Tedy vlastně odpovídal na potřebu uživatelů. „Tím jsme evropským uživatelům poskytli novou možnost volby mimo velká zavedená online tržiště, která dlouhou dobu dominovala a stále dominují,“ uvádí Meta s tím, že příchod Meta vítal v minulosti i německý tržní regulační orgán Bundeskartellamt.

Vyslovuje se i proti tomu, že by zneužíval reklamní data konkurentů pro posílení služby Marketplace. Uživatelé v EU nemusí Marketplace používat, mnoho z nich ho nevyužívá. Zároveň poukazuje na bazarové platformy na více trzích, které jsou nadále velké — například eBay, Vinted, Leboncoin (Francie), Marktplaats (Nizozemsko), Subito (Itálie), Blocket (Švédsko) a Finn.no (Norsko).

Meta k tvrzením EK říká:

„Skutečným problémem je, že tento případ zcela narušuje pravidla hospodářské soutěže. Právní předpisy EU mají chránit proces hospodářské soutěže a spotřebitele, nikoli chránit zavedené obchodní pozice zavedených poskytovatelů tváří v tvář inovacím. Ironií je, že ve jménu hospodářské soutěže toto rozhodnutí činí právě za obrovské peníze spotřebitelů.“

Je přitom zřejmé, že Evropská Komise postupuje dost obdobně jako při pokutách pro Google (Aplhabet) za zneužití dominantního postavení upřednostňováním své vlastní reklamní služby Google Shopping tím, že jí dal jasnou „vrchní“ pozici u svých výsledků vyhledávání. Mimochodem Google za toto obdržel pokutu v roce 2017 ve výši 2,4 miliard eur, tedy trojnásobku pokuty pro Facebook za Marketplace. Letos pak po sérii odvolání Googlu tuto pokutu potvrdil Evropský soudní dvůr.

Meta mohla čistě teoreticky dostat od Evropské komise pokutu až ve výši 10 % ročních globálních tržeb, tedy cca 12,8 miliardy eur.  Přesto uvedla, že se vůči dané pokutě odvolá. I v tomto případě lze očekávat roky se táhnoucí spor.