Stát investuje do strategické komunikace nejméně v historii. Meziročně o 45 % méně

Zdroj: YouTube / Úřad Vlády ČR

V prvním pololetí letošního roku došlo k poklesu objemu státem vypsaných veřejných zakázek do komunikace o 45 %. Vyplývá to z každoroční analýzy společnosti CEEC Research pro Asociaci komunikačních agentur (AKA) a Asociaci public relations (APRA). U zadaných veřejných zakázek pak klesl objem o 10 %. Odborníci na komunikaci varují, že stát nedostatečně investuje především do strategické komunikace. Pokud do konce roku tyto investice nenastartuje, klesne objem veřejných zakázek na celkovém objemu investic do komunikace historicky poprvé pod 1 %. Česko se tak propadne hluboko pod průměr zemí západní Evropy, kde podíl veřejných zakázek představuje 15-20 % celkového objemu investic do komunikace.  

Podle posledních dat o investicích státu do komunikace za první polovinu roku 2022 se komunikace dostala na nejhorší úroveň za poslední roky. Meziročně došlo k poklesu objemu:

• • u vypsaných zakázek o 45 % (z 1,059 miliardy na 0,577 miliardy korun)
    
      
  • u zadaných zakázek o 10 % 

Poprvé také klesl počet průměrných nabídek u zadaných zakázek pod 2, a to na 1,98. 

 „To je v době zásadních společenských a ekonomických krizí vysoce rizikové počínání. I přes deklarace vládních představitelů se zatím pravděpodobně nepodařilo přetavit prohlášení do činů. Pevně věříme, že v druhé polovině roku dojde k otočení tohoto nebezpečného trendu a nebudeme svědky největší krize kvalitní komunikace státu,“ komentuje situaci Lucie Češpivová, členka prezidia Asociace komunikačních agentur, která se touto problematikou dlouhodobě zabývá. 

Česko se propadlo hluboko pod průměr zemí západní Evropy 

V loňském roce dosáhly celkové investice do reklamy částky 124,7 miliardy, z toho objem vypsaných veřejných zakázek tvořil 1,6 % z celkového komunikačního trhu (Zdroj: Zpráva o reklamě 2021, AKA). V letošním roce se navíc očekává průměrný růst celkových investic o 11 %. Kriticky se k současným datům staví rovněž místopředseda Asociace public relations (APRA) Michal Vlasák.  

„Současný trend vlády bude znamenat, že se podíl výdajů státu do komunikace sníží pod 1 %. Tím se prolomí psychologická hranice a dostaneme se na nejhorší výsledek, který jsme doposud zaznamenali,“ předpokládá Vlasák a dodává: „Určitě bychom rádi do dvou let viděli, že jde směřování státu stejným směrem jako v západní Evropě a Británii – například růst minimálně o 2 % v každém roce. Na cílový stav bychom se pak dostali přibližně do 7 let.“   

Podle ředitele AKA Marka Hlavici je možné příčiny znepokojivé statistiky hledat v meziobdobí přebírání vlády. „Po osmi letech předchozí garnitury narážejí noví lidé na pro ně nečekané překážky a aparát zřejmě vyčkává. Je to pochopitelné, ale v současné dramatické době bolestivé. Na jedné straně vnímáme vůli státu se komunikaci věnovat – koneckonců tato vláda své předchůdkyni nedostatky v komunikaci často vyčítala. Na druhé straně ale statistiky odhalují, že od vůle k výsledku je zatím předaleko.“  

Tabulku přestavující trendy ve veřejných zakázkách v oblasti komunikace od roku 2019 si můžete prohlédnout níže. Pro zvětšení klikněte na obrázek. 

Zdroj: AKA

Drobné zakázky nevyřeší potřebu strategické komunikace 

Největší problém, který z analýzy vyplývá, je nárůst zakázek zadávaných mimo režim Zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), mezi které patří všechny zakázky do 2 milionů korun. Ty vzrostly o více než 365 milionu korun, tedy téměř o 300 %.  

„To je alarmující zjištění. Když pomineme rizikovost z hlediska transparentnosti a rovných příležitostí, problematická je především absence jakékoliv koncepce a pravděpodobně také měření efektivity vynaložených investic,“ uvádí Češpivová, podle které to znamená, že zadavatelé včas a smysluplně neplánují komunikační aktivity.

To je vede k tomu, že volí co nejrychlejší cestu pro výběr dodavatelů tím, že rozmělní zakázky do limitu 2 milionů korun tak, aby je mohli zadat mimo režim ZZVZ a nemuseli dodržovat zadávací lhůty. Riziko nekoncepčnosti, neprovázanosti komunikačních aktivit a neschopnost následného vyhodnocení dopadů je zde obrovské stejně jako riziko marně vynaložených finančních prostředků státu. 

Možnosti vzdělávání a meziresortní komunikace 

Podle odborníků na komunikaci by částečně pomohla osvěta, poradenství a vzdělávání. „Právě nezkušenost s úředními procesy nebo komunikačním oborem může být jedním z důvodů, proč první pololetí 2022 zůstalo daleko za očekáváním. AKA proto rozšiřuje nabídku vzdělávání pro veřejnou správu. Vzdělávací programy už nabízí státní správě několik let. Usnadňují správné vypisování veřejných zakázek, hodnocení nabídek, vedení dodavatelů a vyhodnocování informačních kampaní. A to na příkladech dobré praxe a zkušeností z jiných resortů,“ říká Hlavica.

Právě meziresortní využití dobrých příkladů je v oblasti zadávání komunikace velmi přínosné. Vzdělávací aktivity AKA nejsou určené jen výkonným úředníkům, ale také vedoucím pracovníkům i náměstkům. „Nesoulad mezi úřednickým aparátem a politickou reprezentací může být jedním z důvodů, proč je rozpor mezi deklarovanou nutností strategické komunikace a její reálnou absencí propastný,“ doplňuje Češpivová.