Stávka herců sice skončila, ale smlouva ujednávající podmínky využití AI může změnit celý filmový průmysl
Digitální Nicolas Cage v roli Supermana. Zdroj: Marvel
Stávka scénáristů a herců, která na několik měsíců zpomalila provoz filmové a televizní produkce nejen ve Spojených státech, oficiálně skončila 9. listopadu. K ratifikaci dohody mezi SAG-AFTRA (The Screen Actors Guild-American Federation of Television and Radio Artists) a AMPTP (Alliance of Motion Picture and Television Producers) by mělo dojít 5. prosince. Předběžná dohoda i přesto, že její podobu schválilo 84 % členů vyjednávacího výboru však stále vzbuzuje velké obavy umělců ze zneužití umělé inteligence ve prospěch filmových studií. Mnozí z jejích odpůrců se obávají dopadu dohody nejen na jednotlivce, ale také na herecký průmysl jako celek.
V důsledku dohody by studia získala možnost vytvářet a využívat dva druhy digitálních replik skutečných herců. Jednak by se jednalo o repliky založené na „zaměstnání” daného herce (employment-based digital replicas, EBDR), tedy vytvořené za pomoci skenů skutečných herců. Tak vznikl například Superman Nicolase Cage ve filmu The Flash. Dále pak nezávisle vytvořené digitální repliky (independently created digital replicas, ICDR),které daného herce připomínají, jako tomu bylo v případě posmrtného vystoupení Harolda Ramise ve filmu Ghostbusters: Afterlife. Předběžná dohoda definuje „syntetické umělce“ vytvořené pomocí generativní umělé inteligence jako aktiva, která mají vypadat a znít jako lidé, přestože jsou digitálně vytvořená a nejsou specificky založena na žádné konkrétní skutečné osobě.
Sporné body dohody, které u herců vzbuzují obavy
Samotné podmínky užívání těchto replik jsou však podle SAG-AFTRA ve smlouvě stanoveny velice vágně, stejně jako sankce vyplývající pro AMPTP v případě jejich porušení. Ačkoliv dohoda stanovuje, že umělec musí předem souhlasit s vytvořením digitální repliky i jejím použitím a náleží mu za to finanční kompenzace, zároveň uvádí také to, že studia nepotřebují povolení k použití dvojníka, pokud jeho „fotografická nebo zvuková stopa zůstane v podstatě tak, jak byla zaznamenána“. Přesný popis toho, co by představovalo onu podstatnou změnu, už ale v dohodě uveden není, stejně tak jako mechanismy, které by AMPTP vedly k odpovědnosti za jejich porušení. Pro mnohé z toho vyplývá, že by si studia mohla s replikami pohrát v postprodukci, a herci by tak nemuseli být informováni o tom, že se jejich tvář v daném díle objeví.
Dále dohoda uvádí, že herci sice dostanou zaplaceno za počáteční skenování a využití digitálních replik, ale už ne za jejich opětovné použití. Skeny navíc studia mohou používat i po smrti herců, pokud v konkrétní smlouvě není uvedeno něco jiného. Existují potom i případy, kdy studia o souhlas s použitím repliky nemusí žádat vůbec - pokud se jedná o dokumentární dramata, biografická díla, satiry, parodie, kritiku nebo komentáře. Odpůrci dohody zde poukazují na to, že se umělci mohou velice snadno objevit v díle, ve kterém neměli zájem účinkovat. Buď s ohledem na výše zmíněné zaměření samotného díla, nebo z důvodu postprodukce původně pořízených snímků. Bohužel pro aktéry je pak jediným způsobem obrany žádat o finanční odškodnění, ale nikoliv o změnu původních záběrů. V důsledku tedy není jisté, zda se dočkají finanční kompenzace za dílo, které jim může zničit reputaci.
Dalším sporným bodem je i finanční kompenzace spojená s využitím obou typů digitálních replik. V případě repliky typu EBDR půjde o standardní sazbu za odehraný čas. U nezávisle vytvořených replik ICDR však bude umělec muset podmínky kompenzace řešit individuálně případ od případu. V důsledku toho se mohou sazby za jeho využití značně lišit, což by mohlo vést ke ztrátě na zisku oproti standardnímu účinkování živého herce.
Už samotná definice pojmů uvedených v dohodě budí značné rozpaky. Digitální repliky i generativní umělá inteligence (GAI) jsou vymezeny jasně, avšak souhrnná dohoda nedefinuje herce jako lidskou bytost. Definují syntetického umělce, ale nedefinují umělce jako člověka. Tento krok podle mnohých povede k tomu, že se herec stane v rámci svého průmyslu časem zcela nahraditelným. Nedávno například Warner Music Group oznámila, že navázala partnerství s pozůstalostí francouzské zpěvačky Edith Piaf, a bude vytvářet životopisný film o jejím životě za využití technologie AI k obnovení hlasu a obrazu Piaf.
Nevýhodná pozice pro umělce
Nové možnosti, které studia tímto krokem získávají, tak staví herce do nepříjemné situace. V případě, že s vyzněním smlouvy nesouhlasí, vystavují se riziku, že přijdou o práci. SAG-AFTRA během vyjednávání usilovala o konkretizaci bodů i možnost vetovat některé způsoby využití UI. Požaduje, aby byly přesně definovány různé druhy digitálních replik, které lze vytvořit, a podrobně popsáno, jak by studia měla získávat jasný a výslovný souhlas herců s dostatečným předstihem, než budou jejich uměle vytvoření dvojníci použití. Zároveň vyžaduje jasně definovanou finanční kompenzaci v podobě minimální denní sazby umělců, aby bylo zamezeno zneužití umělé inteligence za účelem ušetřit náklady na tvorbu filmu.
Zdá se však, že se obě strany zcela neshodnou a herci budou vystaveni jistým rizikům ohrožujícím jejich umělecké kariéry. Souhlas se zněním dohody může být studiem považován za podmínku najmutí daného herce. To povede ke dvěma možným scénářům. Buď smlouvu podepíše pod nátlakem, nebo bude nahrazen jiným umělcem a o možnost úvazku zcela přijde.
Sebastian Ryder, spolupředseda koalice umělců k tomuto bodu uvedl v rozhovoru pro The Rolling Stone následující:„Každý herec na světě ví, že i když máte v kapse poslední niklák a nabídnou vám 1 000 dolarů, neuděláte to, protože si potřebujete udržet kontrolu nad svou image. Je to naše živobytí. Je to naše vizitka. To je to, co nám vydělává peníze. A nyní jsme požádáni, abychom podepsali tuto dohodu. Prostě mi to nepřijde správné."
Členka představenstva SAG-AFTRA a vyjednávacího výboru Justine Batemanová se vůči dohodě ostře vymezila i na svých sociálních sítích. V dlouhém vláknu u příspěvku shrnula, že přijetí dohody představuje budoucí souboj herců s umělou inteligencí a hraje do karet také najímání amatérů, kteří budou k podpisu smluv více svolní. Dále uvedla, že se krokem sníží počet pracovních míst, protože bude možné, aby jeden herec „účinkoval” ve více projektech najednou.
This is going to be left up to the studios/streamers’ interpretation. And so, any subtlety regarding how you chose to look or move for the character during the shoot could potentially be changed. Your hair, your clothes, your make-up, etc. 3/
Svůj nesouhlas s využíváním replik vyjádřila veřejně celá řada celebrit, mimo jiné i Nicolas Cage, který umělou inteligenci označil za noční můru. „Je to pro mě noční můra. Je to nelidské. Nemůžete být nehumánnější věc než umělá inteligence… Byl bych velmi nešťastný, kdyby mi lidé brali moje umění… a přivlastňovali si ho.“ Zpěvačka Dolly Parton pak v rozhovoru pro Metro uvedla, že se obává toho, že umělá inteligence ovládne zábavní průmysl a je zapotřebí k ní přistupovat obezřetně. „Celé to pozorně sleduji. Jsem si jistá, že budou moci provádět určité věci se mnou a dalšími umělci. Je to jeden z důvodů, proč pořádáme velké stávky. Nikdo nechce být duplikován. Každý chce cítit, že talent, který má, je jen jeho.”
Přes zmíněné nedostatky se zdá, že většina SAG-AFTRA souhlasí s podobou chystané dohody, která pokrývá mnohem více témat než ta spojená s AI. Její ratifikace je považována spíše za formální akt, obavy z jejího dopadu jsou však oprávněné. Nedostatečně definované informace mohou skutečně vést ke zneužívání umělé inteligence a mohou mít dopad na existenci filmového průmyslu jako takového. Minimálně s jistotou povedou k jeho obměně. Herci, kteří budou s jeho zněním souhlasit, budou riskovat zneužití své reputace. Ti, kteří dohodu odmítnou, se vystaví riziku toho, že přijdou o zakázky a budou nahrazeni jinými, méně kvalitními herci, pro které nebude podpis dohody překážkou. Možné je i to, že využívání živých herců tímto krokem pomalu, ale jistě míří ke svému konci.
Zdroje: The Verge, The Rolling Stone, Hollywood Reporter, Metro
