Jak Lidl dokazuje ve Švédsku svou kvalitu: od otevření luxusní restaurace až po detektor lži

Pošramocená reputace u velkého retailového řetězce zaměřeného na potraviny je něco, co se může táhnout s obchodem léta. A to, i když změní sortiment i vzhled prodejen. Své o dlouhodobé proměně by mohli vyprávět i zástupci českého Lidlu, kteří si změnu vnímání skutečně odpracovali. Ve Švédsku jí ale v posledních letech napomohly i extrémně nápadité kampaně, za nimiž stojí tamní agentura INGO. Podívejte se na jejich přehled.

V této restauraci si musíte rezervovat stůl měsíce dopředu

Lidl si stojí za nabízeným sortimentem potravin. V roce 2013 se to snažil ukázat nápaditou formou. Ve Stockholmu se na místě bývalé továrny objevila vysoce trendy restaurace se jménem Dill, kterou začal vést slavný britský šéfkuchař Michael Wigner. Koncept a především podávané jídlo zaujalo natolik, že se rychle stala jedním z nejvíce trendy míst ve švédském hlavním městě. Takovým, kde rezervaci jednoduše neseženete.

Co s tím má společného Lidl? Absolutně všechny suroviny používané v restauraci při výrobě pokrmů byly z Lidlu. A ano, z názvu řetězce vznikl název Dill. Odhalení této skutečnosti možná vytvořilo dodatečně některým snobům pachuť v ústech, o to víc ale PR stunt zafungoval v médiích a při šíření na sociálních sítích.

Mléko pro nevěřícího Tomáše

Švédové rádi pijí mléko, mnoho z nich ale stojí pouze o domácí provenienci. A německý řetězec Lidl v hlavách některých zákazníků vzbuzoval dojem, že jeho mléko tuto podmínku nesplňuje. Jeden z nich, Bosse Elfgren, na Facebooku vyslovil otázku: „Proč bych měl ve Švédsku kupovat německé mléko?" A to si trochu naběhl.

V hlavách kreativců z INGO se zrodila v roce 2014 myšlenka, že mu nejlépe dokážou pravý opak tím, když vyrobí lokální mléko přímo pro něj. A stalo se tak s pomocí billboardu.

O personalizaci tak tradičního média, jakým je billboard u silnice, jste nicméně slyšeli i v souvislosti s dalšími kampaněmi. Zde se ovšem šlo mnohem dál. Obličej Bosseho se dokonce dostal na krabice s mlékem, na neuvěřitelných 3,6 milionů krabic distribuovaných v Lidlu po celém Švédsku.

To, že mu vyrobili mléko v jeho domovině, mu bylo dokonce adresně sděleno v televizní reklamě. A následující případová studie vám ukáže, že nakonec došlo i na vzkaz na nebi nad jeho domem.

Food kritik pod detektorem lži

Podobný princip pak byl uplatněn i o rok později. Přirovnání jídla z Lidlu k exkrementu na Facebooku se jevilo pro jeho autora jako skvělý nápad. Obzvláště, když poté dostal neodolatelnou nabídku: „Pojeďte na večeři ze surovin z Lidlu. Když vám nebude chutnat, dostanete 10 tisíc švédských korun."

Již cestou na večeři věděl, že mu chutnat nebude. Už jen pro ty peníze. To ovšem nečekal, že jeho negace bude odhalena jako falešná specialistkou na výslechy zločinců vybavenou detektorem lži.

Celá zkouška „chutná / nechutná" byla vysílána v přímém přenosu v televizi. Dosah události byl navíc podpořen live videem na Facebooku. Formátem, který mohli poté snadno vložit do svých článků novináři, a pomoci tak ohromnému dosahu, jenž kampaň zaznamenala. A i díky tomu byly skvělé také výsledky, včetně prodeje masa v Lidlu, který v meziročním srovnání narostl téměř o 15 %.

Nobel, nebo Le Bon?

Neexistuje moc noblesnějších večeří než ta na banketu ku příležitosti vyhlášení Nobelových cen. Zúčastní se jí na 1300 lidí. Pokud nejste slavný vědec nebo člen švédské královské rodiny, je ovšem vysoce pravděpodobné, že se na ni můžete vždy na začátku prosince podívat tak doma v televizi, kde je pochopitelně vysílána v přímém přenosu.

Lidl vytvořil 10. prosince 2015 kopii tohoto honosného banketu pro obyčejné lidi s názvem Le Bon. Ovšem stále se vší parádou. 1300 lidí bylo pohoštěno v kopii interiéru nazdobeného Městského domu ve Stockholmu. Obsluhoval je přitom stejných počet 260 číšníků. A i tuto událost vysílala živě televizní stanice.

Po představení předchozích kampaní asi není žádným překvapením, že kopie menu ze slavného banketu, byla vyrobena s pomocí ingrediencí z Lidlu. Díky německému řetězci si mohli velkou slávu užít také obyčejní Švédové a propracovaná mediální propagace udělala z banketu Le Bon větší událost než z toho originálního.

A proč vlastně nyní vytahujeme kampaně staré pár let? Mimo toho, že jsou skvělé, je hlavním důvodem to, že je v nich patrný otisk Bjorna Stahla, reklamního veterána ověnčeného cca 150 světovými oborovými cenami. Zítra s ním budeme dělat rozhovor, i o tom, co ho zaujalo jako předsedu poroty v rámci soutěže PIAF Awards, kterou čeká slavnostní zakončení s předáním cen vítězům tento týden ve středu.