Snapchat je silně návykový a rodiče by jej měli dětem zakázat. Alespoň to tvrdí anglická dětská komisařka Anne Longfieldová

Dnešní děti už si necvrnkají kuličky a nesbírají céčka, místo toho lajkují a „šérují“ na sociálních sítích fotky a videa s různými filtry a efekty. A čím častěji to dělají, tím lépe pro ně. Nebo ne? Anne Longfieldová, která se ve Velké Británii zabývá vlivem sociálních sítí na život dětí a mladistvých, varuje před návykovostí sociálních sítích ve svém novém výzkumu.  Ačkoliv si i starší generace velice rychle zvykla na komfort a výhody spojené s online světem, mileniálové se do onlinu prakticky narodili. A tento každodenní kontakt si začíná pomalu vybírat svou daň. Děti totiž na rozdíl od dospělých nevnímají nebezpečí, která jim na internetu hrozí a nedokáží si říct „dost“. Často tak už od útlého věku žijí více online než offline.

Ve své zprávě o užívání sociálních médiích dětmi od 8 do 12 let, uveřejněné minulý týden, Longfieldová uvádí, že se děti cítí být pod stále větším tlakem lajků a sdílení a vnímají je jako jistou formu sebehodnocení a sebeurčení. Někteří z dotazovaných uvedli, že je pro ně sdílení fotografií a videí největším zdrojem zábavy a že si nedovedou představit den bez Snapchatu.  

V rozhovoru pro rádio LBC tak řekla, že je Snapchat zjevně „návykový“, pro mladistvé nevhodný a představuje pro mladou generaci velké riziko, před kterým by rodiče neměli zavírat oči.

Podle průzkumů společnosti Ofcom už internet předčil televizi a stal se největším zdrojem zábavy pro britskou mládež. Zatímco v loňském roce strávily děti ve věku 3 – 5 let na internetu necelých 6 hodin týdně, letos je to téměř 8,5. Mladiství od 12 do 15 tam pak tráví více než 20 hodin. Z toho důvodu se také provozovatelé her, aplikací i sociálních sítí snaží přilákat jejich pozornost a udržet je po co nejdelší dobu u jejich smatphonů a tabletů.  

Přestože svůj účet na Facebooku, Twitteru i Snapchatu mohou mít oficiálně pouze osoby starší 13 let, zhruba tři čtvrtiny britských dětí jej májí založený. Pravidlo se dá totiž jednoduše obejít posunutím data narození. Provozovatelé sociálních sítí však nevidí (nebo nechtějí vidět) negativní dopady na mladistvé.

V rámci Snapchatu se jedná například o tzv. Snapstrike, který označuje a odměňuje uživatele, kteří si spolu vyměňují fotografie a zprávy po dobu minimálně tří po sobě jdoucích dnů. Zároveň je upozorní, když se blíží konec této lhůty. Některé děti se rodičům svěřily, že musí denně napsat 30 kamarádům. Jinak by si jejich přátelé všimli, že dotyčnému zmizelo označení a mysleli by si, že už se s nimi nechce kamarádit. To je samozřejmě stresuje a vyvolává to u nich obavy ze ztráty přátel. „Existují děti, které říkají, že nemohou nebýt online, a to je opravdu znepokojující“, dodává Longfieldová.

Další problematickou funkcí na Snapchatu jsou zprávy, které zmizí ihned po přečtení. Tento typ komunikace je ideální pro online šikanu. Jeden z rodičů uvedl, že se jeho dcera stala obětí útoku, během kterého jí chodilo denně až 100 výhružných zpráv, ale vzhledem k tomu, že všechny po přečtení zmizely, chyběl rodičům usvědčující důkaz, se kterým by mohli jít na policii.

Longfieldová proto označila Snapchat za nevhodný pro děti a uvedla, že by měl být zakázaný (jak tomu už je například v několika školách nejen v Británii). Zároveň představila kampaň s názvem Digital 5 A Day, která pomáhá rodičům regulovat dobu, kterou jejich ratolesti tráví online. „Žádný rodič by nechtěl, aby se jeho dítě cpalo každý den hamburgery a chipsy. Čas strávený na internetu musí být stejně pestrý a vyvážený jako strava“, myslí si Longfieldová. 

„Přála bych si, aby sociální média usilovala o vytvoření co nejbezpečnějšího online světa pro mládež a aby eliminovala ty rysy, které mohou být pro děti stresující až destruktivní.“ Dále uvedla, že řešením není odpojení wifi, ale spíše produktivní a kreativní využití času na síti.

 Do kampaně se ve Velké Británii se zapojili také mladí YouTubeři.

V České republice se Snapchat netěší až takové popularitě, ale Instagram Stories, které fungují na stejné bázi, ano. Stejně tak je bláhové si myslet, že mají sociální sítě jiný vliv na děti ve Velké Británii než na ty v České republice. My dospělí dětem často závidíme jejich schopnost žít okamžikem a rychle se pro věci nadchnout. A ačkoliv jdou Snapchat i Instastories těmto atributům naproti, děti prožívají dané okamžiky stále více jen na svých mobilních telefonech a ne tolik ve skutečném světě. 

Na celé video z rozhovoru pro LBC se můžete podívat zde:

Zdroje: businessinsider.com, thetimes.co.uk, theguardian.com, lbc.co.uk, childrenscommissioner.gov.uk