Výzkum: Češi i Slováci třídí odpad, zvykli si do obchodů nosit vlastní tašky a snaží se zbytečně nevyhazovat jídlo

Až 85 % Čechů a tři čtvrtiny Slováků , kteří jsou aktivní na internetu, zaznamenali problém se zamořením planety plastovým odpadem. I díky tomu jsou aktivní ve třídění odpadu: v Česku netřídí jen 2 % dotázaných, na Slovensku 4 %. V minimalizování své ekologické stopy jsou ale respondenti aktivní i v jiných oblastech: polovina si například vždy do obchodu nosí vlastní tašky. Výsledky přináší aktuální výzkumy společnosti Nielsen Admosphere, které se uskutečnily mezi pětistovkou českých a pětistovkou slovenských respondentů z aktivní internetové populace starší 15 let.

Odpad už dnes třídí téměř každý, pouhé jednotky procent respondentů z Česka i Slovenska ve výzkumu přiznaly, že to nedělají. Okolo 95 % procent dotázaných přitom vždy nebo většinou třídí plast, až 90 % třídí papír a necelých 90 % sklo. Že první místa patří těmto materiálům, není velkým překvapením, protože právě kontejnery jim určené patří k nejfrekventovanějším. Vysoké procento však třídí také železný odpad a baterie: na Slovensku recykluje obojí shodně 72 %, v Česku je silnější recyklace baterií (76 %) než kovového odpadu (66 %). Recyklace biologického odpadu, ať už prostřednictvím speciálních kontejnerů, nebo vlastního kompostování je v obou zemích na posledním místě, přičemž více se jí věnují Slováci (63 %) než Češi (55 %).

V souvislosti s šetrností k životnímu prostředí vznikl v posledních letech životní styl zero waste, tedy nulový odpad, který podporuje myšlenku maximálního (znovu)využití všech materiálů bez vytváření odpadu. O této myšlence už slyšelo 30 % dotázaných internetových uživatelů v Česku a 38 % internetových Slováků.

Snímek z podniku Bezobalový obchod Brno. Zdroj: BOB / Facebook

Sami respondenti v obou zemích také mimo třídění využívají celé řady dalších způsobů, jak minimalizovat odpad, který produkují. Více než čtyři pětiny Čechů a Slováků si například pravidelně nosí do obchodu vlastní tašky, okolo 50 % to dokonce dělá vždy. Za to může jistě i změna politiky většiny obchodních řetězců, které již delší dobu nedávají zdarma jednorázové tašky. Některé z řetězců je pak dokonce vyřadili ze své nabídky a nabízí jen znovupoužitelné tašky.

Necelé tři čtvrtiny se snaží zbytečně nevyhazovat potraviny. Poměrně oblíbeným způsobem je také používání zařízení jen s nabíjecími bateriemi – to pravidelně dělá 53 % respondentů v Česku a 63 % na Slovensku. Okolo poloviny dotázaných se také snaží obecně kupovat méně věcí. Další aktivity spojené s minimalizací odpadu (kterým se pravidelně věnuje okolo 40 % respondentů) se v obou zemích mírně liší. Zatímco v Česku je v žebříčku takto vysoko omezení kupování balených vod, na Slovensku se snaží vybírat produkty se šetrnými obaly nebo kupovat nebalené potraviny. Respondenti z obou zemí se snaží také omezovat používání jednorázových výrobků a minimální používání tiskárny v práci.

Jak jsme již psali výše, na změně tohoto chování mají podíl některé značky. Mimo obchodních řetězců lze zmínit aktivity nábytkářského řetězce IKEA, který vtisknul snahu udržitelnost do své DNA. O snahách IKEA si můžete přečíst například zde.

Česká Spořitelna upozorňuje ve svém spotu na penzijní spoření bohulibý projekt Zachraň jídlo a jeho tvář Adama Podholu.

A posunu vnímání značky na akcentaci tématu křivé zeleniny nebo snižování potravinového odpadu se snaží docílit například i Penny Market, dokonce s vlastním YouTube pořadem.

Být environmentálně zodpovědný tak může být dobrou strategií k odlišení, v nedalekém budoucnu to ale možná bude jen podmínka proto, aby konkrétní značka byla brána vůbec za relevantní. Dobrým základem proto je, že třídení odpadu mají Češi již v krvi.