NMI 2016: Mladí utíkají před rodiči pryč z Facebooku a na internetu mluví hlavně o sobě
Letošní ročník konference New Media Inspiration se věnoval generačním rozdílům. Mluvilo se nejen o tom, jaká média nejvíce využívají, ale i o tom, jak k nim přistupují. Na přetřes přišly samozřejmě i sociální sítě včetně Facebooku. Tématu facebookového chování napříč generacemi a formě jazykového projevu, který různé věkové skupiny používají, se věnovala přednáška Jana Schmida z agentury Perfect Crowd.
„Já, já, já" vs. „Dovolte mi vyjádřit můj obdiv, mistře"
K analýze vyjadřování mladých uživatelů a těch „starých“ (rozuměj starších padesáti let) využila agentura Perfect Crowd komentáře posbírané na dvou facebookových stránkách, z nichž první je typická pro mladé, druhá pro starší uživatele a obě mají zhruba stejný počet fanoušků. Jednalo se o profily Jirky Krále (209 tisíc fanoušků) a Karla Gotta (189 tisíc fanoušků). Z nich bylo posbíráno celkem na tři tisíce komentářů (1 800 ze stránky Jirky Krále a 1 200 od Karla Gotta), které byly poté důkladně rozebrány.
Největší rozdíl, který se v komunikaci směrem ke svému idolu napříč generacemi objevil, byla přejícnost a obdiv starší skupiny fanoušků na straně jedné a egocentričnost a relativizace výjimečnosti Jirky Krále u jeho mladých příznivců na straně druhé. „Jednoduše řečeno fanoušci Karla Gotta v komentářích téměř vůbec nemluvili o sobě a spíše Karlovi vyjadřovali úctu a respekt, případně mu přáli hodně sil a brzké uzdravení (analyzovaný vzorek obsahoval i komentáře z období, kdy se na veřejnost dostala informace o onkologickém onemocnění zpěváka – pozn.red.),“ vysvětlil Schmid.
Ukázky komentářů fanoušků Karla Gotta. Zdroj: Prezentace Jana Schmida
Zato mladí naopak nemluvili téměř o ničem jiném, než o sobě a svých problémech či zážitcích. Nejčastějším používaným výrazem zde byla dvojtečka – tedy nějaká forma smajlíka – po němž následovalo slovo „já“ a „Jirka“.
Ukázky komentářů fanoušků Jirky Krále. Zdroj: Prezentace Jana Schmida
Takový typický komentář na stránce Jirky Krále vypadá podle Jana Schmida zhruba takto: „Jirko“ nebo „Ahoj Jirko“ (to oslovení je tady hodně důležité) „já já já něco támhle támhle něco..tři tečky..smajlík.“ Důraz na sebe sama byl zřetelný ve většině komentářů. „V těch komentářích často bylo plno informací o fanoušcích, které v podstatě jen okrajově souvisely s Jirkou Králem,“ doplnil Schmid.
Jan Schmid na konferenci New Media Inspiration 2016. Zdroj: TUESDAY Business Network
Dalším výrazným rozdílem pak byl způsob dělení vět u obou skupin. Zatímco u mladých byla nejčastěji používaným symbolem dvojtečka (de facto základ mnoha druhů smajlíků - pozn. red.), starší měli potřebu svá sdělení zdůrazňovat, a proto je nezřídka doplňovali několika vykřičníky.
Smajlíky obecně hrají v komunikaci mladších ročníků velkou roli. Dávají je v podstatě všude tam, kam starší ročníky píšou tečku nebo čárku. „Tím, že za nějaké sdělení dají smajlík, vlastně legitimizují to, co píšou. Třeba informace, že jsem zmokl, by vlastně nemusela být ani vtipná, ale když se za to dá smajlík, tak je jasné, že to tam píšete kvůli tomu, že to vtipné je,“ vysvětlil Schmid. To však neznamená, že by starší uživatelé smajlíky nepoužívali vůbec. Moc už ale nerozlišují jejich druhy a všude používají klasického „usměváčka“.
Fanoušci Jirky Krále a Karla Gotta ve zkratce. Díky @JanSchmid za skvělou přednášku. #nmi16 pic.twitter.com/WxHsWONobd
— Anna Horáková (@AncaHorakova) February 13, 2016
Odlišný byl i přístup mladých a starších ke svému idolu. Zatímco pro příznivce Karla Gotta je Gott jeden jediný, výjimečný a jedinečný, Jirku Krále jeho fanoušci sice rádi mají, ale nepřijde jim až tak nadřazený. To se projevuje nejen v tykání a způsobu oslovování (což může být způsobeno i tím, že je Král zhruba ve stejném věku), ale i v míře obdivu a respektu, který mu v nich vyjadřují. „Kdo z vás by tady řekl, že umí zpívat jako Karel Gott? Nikdo. No kdybychom se mladých zeptali, kdo umí hrát nějako hru stejně dobře jako Jirka, tak by se těch rukou asi zvedlo více,“ přidal Schmid praktický příklad.
Podobné rozdíly jsou ale vidět i v komentářích na jiných místech na Facebooku než jen na výše zmíněných fanouškovských stránkách. „Vzali jsme různé posty z různých stránek a pokusili jsme se rozklíčovat, jak reagují mladí a jak staří. Výsledky nám v podstatě potvrdily to, co jsme naťuklii už při porovnávaní Gottova a Králova profilu,“ vysvětlil Schmid.
Rodiče dokážou teenagera ztrapnit nejen v reálném světě, ale už i na Facebooku
Asi nejdůležitějším rozdílem, který z celé analýzy vyplynul, bylo obecné vnímání významu Facebooku. Zatímco staří moc neřeší, co zrovna sdílí nebo komentují, mladí si skrze své příspěvky a komentáře budují svou image, kterou si pak úzkostlivě hlídají.
„Jedna starší paní nám své chování na Facebooku přirovnala k reálnému životu. Tedy, že když potká u baráku sousedku s miminkem, tak jí ho taky pochválí, tak co by ho nepochválila na Facebooku,“ přidal Schmid příklad z praxe. Starší lidé také příliš nevnímají rozdíl mezi veřejnou a soukromou konverzací. Snadno se pak stane, že se diskuze pod novou profilovou fotkou vnučky zvrhne v rozhovor na téma, co má dědeček cestou z práce koupit k večeři.
A právě takoví rodinní příslušníci nebo známí jsou pro mladé na Facebooku největším postrachem. „Mladí lidé se nebojí nějakého Big Brothera. Toho, že na něco kliknou a pak se jim zobrazí reklama. To je jim jedno. Pro ně je větší hrozbou mladší brácha, který šestnáctileté holce, která se fotí v hipsterské kavárně, napíše do komentáře: „Jo, a v sobotu jsi měla dva cheeseburgery v mekáči,“" popsal Schmid.
Stejnou katastrofu a zborcení pečlivě vybudovaného image může být i komentář pyšného otce pod pečlivě naaranžovanou sexy fotkou jeho dcery: „Fakt dobrý, sluší Ti to. Celá já.“ Nebo jiný otec, který si na Facebooku udělá test „Která princezna jste?“, a pak jej pyšně sdílí na svém profilu. Ani nemluvě o babičkách, které k super cool fotce z exotické země napíšou (byť dobře míněný) komentář: „Tu krásu kazí akorát ty hory,“.
Komentář otce k sexy fotce dcery, který z jejího pohledu vyzní trapně. I to je jeden z důvodů. proč začínávají dávat mladí podobné fotografie spíš na Instagram nebo na Snapchat (fotka je rozmazaná, protože její tvůrci nedali souhlas k jejímu zveřejnění). Zdroj: Prezentace Jana Schmida
Facebook je tedy v podstatě pečlivě vybudovaná image, která se za každou cenu snaží tvářit jako realita. Jak je vidět výše, existuje mnoho vlivů, které mohou jedním nepatřičným komentářem celé veledílo zničit. Mladí proto hledají jiné způsoby, jak se sebeprezentovat, a třeba i přiznat, že to vlastně úplná realita není. „Takové prostředí jim nabízí Instagram, kde se nikdo nestydí za hastagy říkající si o přízeň ostatních jako #likes #selfie #czechgirl a podobně. Zároveň ale hledají prostor pro vlastní chyby, které by na Facebooku či Instagramu mohly zničit tu jejich image, nějaký prostor, kde fotka časem sama zmizí. A proto utíkají na Snapchat. Ten je navíc hodně uživatelsky nepřívětivý, což může být bariérou pro to, aby tam jednoho dne nepřišla i babička,“ uzavřel Schmid.
Kam dál?
Není to poprvé, co Jan Schmid přednesl na New Media Inspiration brilantní datovou analýzu. Před třemi lety ilustroval, co všechno šlo s pomocí několika hacků a programu Google Open Refine zjistit na Facebooku o zájmech příznivců jednotlivých kandidátů v poslední prezidentské volbě.
Přečtěte si o tom v článku NMI 2013: Data za limity Facebook Insights.
