Letošní  Czech Internet Forum proběhne již 12. října 2021. Při té příležitosti jsme se rozhodli připomenout zajímavé prezentace z loňského ročníku. Hned několik přednášek z akce organizované společností Internet Info se věnovalo problematice fake news, jejich šíření nejen v českém prostředí a reakce lidí na ně. Tento text vám přináší shrnutí toho nejpodstatnějšího z prezentací Romana Čihalíka ze spolku Nelež snažícího se připravit dezinformační weby o příjmy z reklamy a také Jakuba Kalenského z amerického think tanku Atlantic Council, který prozradil, jak se můžeme fake news bránit.   

Proč reklamní tvůrci bojují proti reklamě?

Problematice fake news se věnoval Roman Číhalík, který je mimo jiné zakladatelem a předsedou spolku NELEŽ. Ten vyzývá firmy ke společensky odpovědnému chování a zastavení inzerce na dezinformačních webech.

Věděli jste, že velké firmy finančně podporují šíření dezinformací? Toto financování je ovšem zprostředkované a dochází k němu proto, že inzerenti mají svou reklamu na webech, kde se právě dezinformace šíří. Příjmy z reklamy tak putují na konto informačním agresorům, a ti mohou ve své aktivitě pokračovat.

Situace s šířením dezinformací je skutečně vážná. V českém prostředí je například na počet článků více falešných zpráv než je tomu v anglickém a německém jazyce.

Zajímavá data přinesla výzkumná agentura Nielsen Admosphere. Ta ve svém průzkumu zjistila, že 61 % lidí neví, jestli weby, které navštěvují, jsou dezinformační. Roman Číhalík upozornil, že lidé v internetovém prostředí nedokáží rozlišit rizika, které daný web přináší, a jejich edukace je v tomto ohledu je velmi tristní.

Atlas Čechů zjišťoval, kdo jsou vlastně lidé, kteří čerpají informace z dezinformačních webů. Zjistil, že ve většině případů se jedná o muže, nejčastěji o věkovou kategorii 45 až 64 let. Informace z dezinformačních webů ovšem získávají lidé bez ohledu na výši dosaženého vzdělání, tedy lidé s vystudovanou střední i vysokou školou. Roman Číhalík doplnil:

„Tato struktura jednoznačně naznačuje, že se jedná o lidi, kteří jsou součástí zdravé české společnosti. Mohou to být naši kolegové, naši známí, mohou tady být s nimi na této konferenci.”

Čemu se věnuje NELEŽ

Spolek NELEŽ se snaží dosáhnout situace, kdy majitelé firem, ředitelé, brand manažeři, pracovníci reklamních, mediálních a PR agentur a další lidé, budou považovat inzerování na dezinformačních webech za neetické a budou se mu vyhýbat.

Roman Číhalík upozornil, že velké množství firem nemá tušení, kde a v jakém kontextu, se jejich reklamy zobrazují . A neví tedy, jaké typy webů může svou inzercí sponzorovat.

Spolek NELEŽ pracuje s řadou nástrojů, díky kterým identifikuje dezinformační weby. V českém prostředí monitorují weby, které doporučují zadavatelům reklamy k blokaci. Jejich seznam si můžete prohlédnout na obrázku níže. 

V roce 2019 činil objem českého reklamního prostoru 119 miliard Kč , tato částka se tedy investovala do inzerce. 34 miliard z této částky bylo investováno do online marketingu a část tohoto rozpočtu byla věnována právě pro nákup reklamy na dezinformačních webech. Podle Romana Číhalíka je těžké určit konkrétní částku. Nicméně řada dezinformačních webů vzniká právě za účelem monetizace.

Fake news se ovšem nešíří jen skrze dezinformační weby, šíří se dále skrze sociální sítě a řetězové emaily. Současným příkladem je koronavirová krize, kdy řada známých osobností sdílela na svých profilech nepravdivé informace a šířila je mezi své fanoušky.

A co přesně spolek NELEŽ tedy dělá? Monitoruje dezinformační weby a pořizuje screeny inzerce. Následně kontaktuje daného inzerenta a zjišťuje, zda inzerent ví, že se jeho reklama zobrazuje právě na takovém typu webové stránky, a zda je to za něj v pořádku. Současně oslovuje zodpovědné inzerenty, tedy firmy, které mají interní etický kodex a záměrně neinzerují na dezinformačních webech.

Cílem je oslovit stále více firem, upozornit je na problematiku podporování fake news a v ideálním případě zabránit tomu, aby na nich dále inzerovaly. Současně se věnuje osvětě v oblasti fake news, a to formou komunikačních kampaní, aktivit na sociálních sítí apod.

V současnosti (edit v říjnu 2021, pozn. red.) NELEŽ má 186 zodpovědných partnerů. 

Přehled společností, které již podporují aktivity spolku NELEŽ si můžete prohlédnout na webu nelez.cz. 

Jak se bránit fake news

Jakuba Kalenský z amerického think tanku Atlantic Council se ve své přednášce také zaměřil na fake news a především na možnosti, jak šíření dezinformací bránit. Konkrétně zmínil 4 linie obrany, které by měla využívat vláda, nevládní sektor i samotná média. Tyto obranné linie jsou konkrétně: dokumentace hrozby, informování veřejnosti, oprava slabin v informačním prostoru a trestání a odrazování agresorů.

Dokumentace hrozby

Tuto část zajišťují nejčastěji vládní týmy, neziskové organizace a aktivisté. V našem prostředí se dokumentaci dezinformaci fake news věnuje například aktivistická skupina Čestí elfové. Média v tomto ohledu zasahují spíše jednorázově.

Jakub Kalenský upozornil, že současný export dezinformací ze strany Kremlu začal již v roce 2013 a dochází k němu na každodenní bázi. Je možné, že se dezinformace z této strany šířily již dříve, nicméně ne v takovém měřítku. Problémem současné doby je, že nemáme dostatek informací o těchto fake news. Je potřeba zjistit, kolik dezinformací agresoři vychrlí, skrze jaké kanály, kolik kanálů kontrolují, a na kolik lidí cílí . Bohužel právě tyto informace ovšem prozatím nejsou k dispozici a bez nich „válčíme v mlze”.