Facebook je ve znamení francouzské trikolory. Co změna profilového obrázku znamená a mění?
Den po útocích přívrženců Islámského státu v Paříži v pátek 13. listopadu vytvořil Facebook filtr, který snadným způsobem obohatí jejich profilové obrázky o francouzskou trikoloru. Jeho masové přijetí vypovídá o tom, že se Facebook stal nejdůležitějším místem pro reakce veřejnosti na zásadní události, které hýbou společností.
Statistika o tom, kolik lidí dosud trikoloru použilo, zatím nebyla publikována. Připomeňme si ale, že v červnu tohoto roku vypustil Facebook duhový filtr. Nápad dvou stážistů vzniklý na jednom z vyhlášených hackathonů využilo do 3 dnů od zveřejnění 26 milionů lidí jako symbol podpory rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které povolilo sňatky osob stejného pohlaví na celém území USA. Lze předpokládat, že tentokrát by mohlo být přijetí symbolu francouzské trikolory ještě univerzálnější. 
Jako první uvedl filtr s francouzskou trikolorou prosuktový manažer Facebooku David Marcus.
První podobná masová akce v sociálních médiích vznikla v roce 2009 na Twitteru, kde si lidé měnili své profilové obrázky na zelené jako výraz podpory občanských protestů proti vládě v Iránu. V roce 2013 postihla poprvé podobná davová mánie Facebook, když si vyměnily své profilové obrázky za symbol červeného „=". Stejně jako v letošním červnu se jednalo o podporu legalizace sňatků stejného pohlaví na celém území USA. Tehdy se do akce zapojilo na 3 miliony lidí a organizací.
Zdroj: Elena Agapie
Tento jev byl poté podroben výzkumu Facebooku, který se snažil odhalit, jak se liší šíření memu, jehož přijetí je jakýmsi vyjádřením občanského postoje, ve srovnání s memy klasickými — vtipnými fotografiemi, GIFy atd. Přesněji se snažil stanovit, na kolik jeho zahlédnutí u přátel zvyšuje šance, že ho přijmete, tedy změníte si profilový obrázek, také. Jeho zjištění zní, že míra vystavení danému jevu je přímo úměrná s pravděpodobností jeho vlastnímu přijetí, ale pouze po prvních 6 vystavení.
Zároveň připomeňme, že zmíněné vyjádření podpory legalizace sňatků stejného pohlaví v USA stavělo jeho občany do role, která s sebou nesla nějaká rizika - minimálně v podobě konfrontace se sousedy, kolegy a přáteli, jež mají opačný názor. Profilový obrázek s francouzskou trikolorou v zemích západního světa nemá ani náznak podobné kontroverze. Podobně jako šíření obrázku znaku míru se zakomponovanou Eifellovou věží je především testamentem toho, jak se stala sociální média místem pro naše okamžité vyjadřování postojů k aktuálním událostem. Přitom právě události posledních dnů ukazují, že Facebook od Twitteru přebírá roli dominantního kanálu v takových okamžicích. Je to vidět třeba i na tom, že autor kresby mírového znaku s Eifellovou věží, Jean Jullien, ho umístil prvně na Twitter, ale ještě více masově se šíří na Facebooku.
Peace for Paris pic.twitter.com/ryf6XB2d80
— jean jullien (@jean_jullien) 13. Listopad 2015
Právě od Twitteru okopíroval Facebook také funkci hashtagů, které se právě v těchto případech používají hojně i na bílomodré platformě, kde jsou nyní obzvláště populární hashtagy #PrayForParis, #ParisAttacks a #PeaceForParis.
Zároveň je také filtr francouzské trikolory důkazem toho, že, ač je Facebook sociálním médiem s globální působností, jeho nejvlivnější masa uživatelů a vlastně i jeho zakladatelé sdílí především hodnoty západního světa a reagují na jeho ohrožení. V době, kdy Mark Zuckerberg vyjádřil své pohoršení nad útokem na redakci časopisu Charlie Hebdo, mu bylo opakovaně vmeteno do tváře, že je zajímavé, že v tu dobu aktuální útoky islamistické skupiny Boko Haram, které za sebou zanechaly více než stovku mrtvých dětí, na něj nijak zvláštní dojem neudělaly. Dnes se ozývají hlasy lidí, jež by si přáli i filtr se syrskou vlajkou nebo třeba s libanonskou. Ostatně Libanon držel tento víkend státní smutek podobně jako Francie, v jeho případě v reakci na sebevražedné bombové útoky islamistů v Bejrútu, které si vyžádaly více než 40 obětí. Nic takového ovšem Facebook nepřipravil.
Určitě se je však třeba ptát po hlubším významu podobných akcí. Změní profilové obrázky něco dalšího? Už v roce 2009 označil internetovou podporou íránského disentu tehdejší novinář Yahoo Jevgenij Morozov jako slacktivism — moderní formu aktivismu, která zanechá v jeho aktérovi pocit, že něco udělal, ač reálně absolutně ničeho nedosáhl. Podobným akcím se ovšem nedá upřít hodnota symbolická. A symboly přitom mají velkou sílu. Stejně jako letecká fotografie 50 státníků chodících v ruku v ruce jinak uzavřenou ulicí po útoku na Charlie Hebdo mohou ovšem vyznít zároveň falešně. Jako laciné gesto udělané v absolutním bezpečí.
Z tohoto pohledu je od Facebooku mnohem hodnotnější než vytvoření filtru jeho v pátek aktivovaná funkce „safety check" umožňující lidem nacházejícím se v Paříži a okolí jednoduše zakliknout tlačítko sdělující, že jsou v bezpečí, aby rychle rozehnali starosti své rodiny i přátel. Z technologických společností zareagovala i platforma zprostředkovávající ubytování Airbnb, která aktivovala svůj program pro případ katastrof umožňující lidem bez střechy nad hlavou najít ji zdarma u dobrovolníků. Google zpřístupnil volání na francouzské telefonní sítě přes Hangouts zdarma, to samé v případě Skype nabídl i Microsoft. V těchto případech jde o gesta, jež reálně pomáhají.
Kam dál?
Podobná vlna internetové solidarity proběhla na Facebooku i po útoku na redakci časopisu Charlie Hebdo. Jedním z jejich hybatelů byl také Mark Zuckerberg, který krátce poté ve svém příspěvku vyslovil: „...nikdy nenecháme jednu zemi, skupinu nebo osoby diktovat jiným lidem, co mohou sdílet s celým světem... Postarám se, aby se něco podobného nestalo na Facebooku. Jsem odhodlán budovat službu, kde můžete mluvit svobodně beze strachu z násilí."
Zapomněl ovšem přitom zmínit, že Facebook je jedním z nejaktivnějších sociálních médií ve vyhovování požadavkům nedemokratických států na stahování a blokování obsahu, který jejich vládám přijde nepřípustný. Zjistěte více v článku Mark Zuckerberg není Charlie.
