Jak sledují Češi video na internetu? Muži preferují filmy, ženy zase seriály

Upřímná verze loga Netflixu reflektující jeho návykovost a fenomén binge-watching. Zdroj: Viktor Herz, Honest logo Project 

Video je dlouhou dobu považováno za online formát současnosti i blízké budoucnosti. Česká internetová populace nicméně online sleduje především klasické video formáty určené primárně pro kina či televizní obrazovku: filmy a seriály. Trendy ve sledování videoobsahu se však dle očekávání liší v různých věkových skupinách. Studie Video na internetu 2019 společnosti Nielsen Admosphere nabízí mimo jiné i detailnější pohled na seriály očima – občas výzkumně poněkud opomíjené – skupiny respondentů ve věku 37 až 51 let. Seriáloví diváci této věkové kategorie například zřídkakdy sledují seriály v jiném než českém jazyce a nejraději mají komedie.

Studie Video na internetu 2019 byla realizována na vzorku 1308 respondentů z aktivní internetové populace starší 15 let.

Obecně nejsledovanějšími typy videoobsahu na internetu jsou aktuálně filmy, seriály a hudební klipy. Tento žebříček však nabývá poněkud odlišných podob u různých sociodemografických skupin. Například muži sledují nejvíce filmy (ve frekvenci alespoň několikrát za týden), dále vtipná videa a na třetím místě hudební a zpravodajská videa.

U žen s přehledem vedou seriály a teprve za nimi následují filmy a hudební klipy. V rámci věkových kategorií vítězí filmy zejména u respondentů starších 37 let, v popředí zájmu mladších ročníků jsou pak spíše hudební klipy a seriály.

Husákovy děti a seriály

Samostatnou část studie Video na internetu 2019 tvoří výzkum vztahu respondentů ve věku 37–51 let, tedy tzv. Husákových dětí, k seriálům. Tento formát sleduje 89 % z těch, kteří uvedli, že se alespoň někdy dívají na videa jakéhokoli typu.

Seriáloví diváci tohoto věku však nemají zcela vyhraněný způsob, jakým série sledují. Lucie Vlčková, Senior Research manažerka Nielsen Admosphere, ho přibližuje:

„Trochu oproti očekávání je mezi Husákovými dětmi poměrně rozšířený styl sledování seriálů, který se v angličtině označuje jako binge-watching, tedy zhlédnutí více dílů najednou. Tento způsob preferuje 47 % z nich.“ Zbylých 53 % preferuje sledování po jednotlivých dílech – tedy (mimo jiné) tak, jak jim to nabízí televizní vysílání.

Ze žánrů preferují Husákovy děti hlavně komediální seriály (odpovědělo tak 72 % diváků seriálů), na druhém místě jsou detektivní série (61 %) a na třetím seriály dobrodružné (47 %).

Nejoblíbenější jsou pak seriály v češtině či slovenštině – ať už se jedná o českou produkci nebo o český, resp. slovenský dabing (90 %). Jen 6 % se nejraději dívá na seriály s českými titulky, 2 % s anglickými titulky a 2 % v angličtině bez titulků.

Zabíjí internet televizi? Nikoliv

Ve výše uvedených datech a jejich interpretaci od Nielsen Admosphere takovou tezi nenajdete, ale dost možná se taková myšlenka formuje ve vaší hlavě: lidé se dívají na filmy a seriály online, to přeci musí škodit klasickému televiznímu vysílání. Neplatí to zcela. Dle přehledů, které zpracoval mediální stratég Pavol Mačinga z údajů ATO – Nielsen Admosphere, je patrné, že v roce 2018 konzumace TV obsahu ve srovnání s předchozími roky stoupala. Ve srovnání začátku a konce roku se zvýšila v denním průměru sledovaného času z 266 na 272 minut.

Tato data (z peoplemetrů) přitom nezahrnují tzv. SVOD služby (streaming video on demand) jako Netflix, figuruje v nich ale například televizní HBO Go. Stávající diváci televize ji tedy neopouštějí, dívají se na ni ještě více než dříve. V mnohém to lze připsat i preferenci seriálů a filmů s českým dabingem většinové populace. Pro zástupce marketingové bubliny, kteří nemají problém s anglickou tvorbou bez titulků a často ani nevlastní televizi, to je cenná informace. TV reklama má stále svůj význam, navzdory online konzumaci videa.