Kampaň proti sexuálnímu obtěžování v hromadné dopravě je PR majstrštyk

26. 8. 2024 | Petr Michl
I zírání může být obtěžováním. Toto konstatování zbořilo zejména X (Twitter). A mimo jiné přispělo k tomu, že nízkorozpočtová kampaň Prahy, jejího dopravního podniku a PID vytvořená organizací Konsent má milionové dosahy na sociálních sítích a minimálně další statisíce v mainstreamových médiích, kde se dostalo i na hlubší rozbor dalších forem sexuálního obtěžování ve veřejné dopravě.


Zdroj: PID

Minulý týden spustilo hlavní město Praha spolu s Pražskou integrovanou dopravou (PID) a Dopravním podnikem hl. m. Prahy kampaň proti sexuálnímu obtěžování v hromadné dopravě. Hlasitá část veřejnosti, včetně některých politiků, si neodpustila vymezování se „proti progresivistům“ a označuje kampaň za bezmála štvavou proti mužům. Proti nim pak stojí stovky žen, které na sociálních sítích začaly sdílet své příběhy potvrzující, že kampaň řeší reálný problém. Kampaň zaznamenala navíc i velký přeliv do tradičních médií. I vzhledem k velmi nízkému rozpočtu se jedná o pozoruhodný PR úspěch.

Kampaň vzniklá zejména díky přispění neziskové organizace Konsent ostatně vycházela z dat. Dle výzkumu Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády zažila obtěžování ve veřejné dopravě každá třetí žena a každý desátý muž v Česku. Třetina z lidí, kteří byli svědky takového chování, nezareagovala. Odborná veřejnost se shoduje, že jedna ze zásadních pomocí v takové situaci by byla právě reakce a podpora okolí přímo v dané situaci. Spousta z nás ale jednoduše neví, jak se zachovat, když něco takového vidíme. Přitom právě jako přihlížející můžeme nejvíc pomoct. Cílem nové pražské kampaně pak je pojmenovat, co to vlastně obtěžování je, a nabídnout přihlížejícím bezpečný způsob, jak zasáhnout. 

„Cestujícím proto kampaní říkáme tři věci. Zaprvé pojmenováváme, jak některé z forem obtěžování vlastně vypadají. Je důležité říct nahlas, že se nemusí jednat jen o dotyky nebo komentáře, ale obtěžování je třeba i vědomé nevyžádané zírání. Zadruhé chceme pomoct normalizovat, že promluvím, když vidím něco, co by se dít nemělo. I když se mě to netýká přímo. Zatřetí pak nabízíme na webu i možnost podobnou zkušenost anonymně sdílet,” uvedla v tiskové zprávě autorka kampaně Anna Hrábková z organizace Konsent. Každé ze zmíněných komunikačních linek byl věnován plakát, který našel uplatnění na městských reklamních plochách, na zastávkách MHD, v autobusech Dopravního podniku hl. m. Prahy i v tramvajích, stejně jako vizuální složka propagovaných příspěvků v sociálních médiích. Kampaň trvá od poloviny srpna do poloviny září. Všechny vizuály můžete vidět v příspěvku níže.




Zdroj: PID

Důvod, proč do toho Praha šla, vysvětlil náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib.

„S ohledem na šíři problému nelze očekávat, že by tato osvětová kampaň mohla cestující od veřejné dopravy odradit. Velká část již má s obtěžováním v MHD přímou či nepřímou zkušenost. Nebudeme cestující, a už vůbec ne ženy, které jsou častěji oběťmi obtěžování, úkolovat, jak se mají oblékat nebo chovat, aby se vyhnuly obtěžování. To by bylo jen přenášení viny na oběti. Naopak je potřeba jasně pojmenovat, jaké chování v MHD netolerujeme. A zadruhé říct, že je úplně v pořádku se proti obtěžování ozvat, přestože se nás třeba zrovna přímo osobně netýká. I proto nám dává smysl spojit se s organizací Konsent, která problematiku sexuálního obtěžování a násilí dlouhodobě řeší, a společně vyslat jasný vzkaz obtěžujícím, že takové chování do veřejného prostoru nepatří. V MHD platí symbolicky i doslovně, že v tom jedeme všichni spolu.“

Kritika ze zákopů kulturní války


Zdroj: PID


Zejména na sociální síti X vyjádřila řada mužů svůj nesouhlas s kampaní. Často se točila kolem tématu zírání. Následující komentář přitom racionálně vysvětluje, proč právě to mohlo zafungovat pro mnohé jako červený hadr na býka. Následuje i vysvětlení ze strany tvůrců z Konsentu.


Zdroj: Instagram / Konsent

Bývalý předseda politické strany TOP09, Miroslav Kalousek, se například „nemohl zbavit dojmu, že kampaň je motivována frustrací těch (žen, pozn. r.), které pohledy nepřitahují.“ Prý kampaň pojímají ve stylu: „Když nečumí na mě, nebudou čumět na nikoho.“

Celý 1 milion zobrazení pak měl tweet „konzervativního influencera“ Ondřeje Tesárka, který svou kritiku postavil na podobných základech jako Kalousek. „Mohu vám tady naservírovat deset tisíc žen, které o zírání stojí a dělají pro to maximum. A nejenom v tramvaji, ale i na internetu. Výstřihy, odhalené nohy, uplé oblečení, make-up, vše za účelem zírání. Že na vás zíraj kromě mladejch fešáků i starý fotříčci je VÁŠ problém a cena za to, že VY sexualizujete naší interakci. Končím s předstíráním, že feministky jsou relevantní součást společnosti a feministi nezakrejvaj svoje predátorství. Českej muž je vaše ochrana před hijábem, kamenováním nebo vodkou nasáklym rusákem a bude si zírat na vaše výstřihy, uplý legíny i nohy a žádnej úchyl ho tu nebude z našich daní peskovat. Tahle civilizace má nejenom problém s epidemií kurev, ale i s feminismem. “O dotěrné pohledy nikdo nestojí” my ass,“ uvedl

Později pak přidal jako důkaz referenci na ženy, které si dělají z posiloven natáčecí studio pro svůj účet na Instagramu, TikToku či dokonce OnlyFans.

Našly bychom i další příspěvky podobného ražení, které mají podobné argumenty:

  • Ženy se oblékají vyzývavě, tedy chtějí, aby se na ně někdo koukal.

  • Muži se neubrání. Na velký výstřih / upnuté legíny / nohy v krátké minisukni či nohy a zadek u ženy v minišortkách se prostě podívají pudově.

Další kritika je cenová, kdy se lidé nechtějí nechat „vychovávat“ za „svoje peníze (daně)“. Odhady ceny kampaně některých kritiků se pak pohybují až v milionových řádech. Níže si ukážeme, že jde nicméně o odhady zcela přemrštěné.

 

Reakce lidí, co to zažili

Zajímavou zprávou je, že už v komentářích pod příspěvky výše se neslétla většina stejně uvažujících jedinců, ale mnoho žen i mužů, kteří daným pánům sdělují, že to poněkud dramatizují a zahání do extrému.

Jaké „středové vyznění“ konstruktivních komentářů by se dalo shrnout takto. Nelze říct, že si spoře oděná žena, o něco říká. Rozhodně ne o sexuální násilí. Zároveň je ale pochopitelné, že se někdo podívá. I to má ale svou hranici, kdy to může být obtěžující.

Možná nejcennějším dopadem dané kampaně jsou pak sdílené zkušenosti primárně žen, které se podělily o své negativní zážitky s obtěžováním ve veřejné dopravě. Konsent na svém webu žádá o anonymní sdílení takových zážitků a dle vyjádření výkonné ředitelky této organizace, Johanny Nejedlové, pro Český rozhlas jich přišlo od vyhlášení výzvy za necelý den stovky. Část z nich sdílí pod svými příspěvky na sociálních sítích, ještě mnohem více jich u nich najdete v komentářích. Podívejte se na část z nich níže. 

 


Zdroj: Instagram / Konsent


Zdroj: Instagram / Konsent1


Zdroj: Instagram / Konsent


Zdroj: Instagram / Konsent

 

Zkušenosti týkající se přímo zírání můžete vidět na následujících fotografiích příspěvku níže.

Miroslav Kalousek se dočkal i přímých reakcí, a to dokonce i na profesionální síti LinkedIn, například od psycholožky Olgy Vlachynské.

Níže můžete vidět ukázky dalších reakcí z Instagramu, konkrétně od podnikatelky Eriky Eliášové a Johany Bázlerové stojící za profilem Jsem v obraze. I pod nimi najdete další stovky komentářů zejména žen, co zažily v MHD muže, co je naschvál ošahávaly či zírání přerostlo v jejich následování po vystoupení z tramvaje, případně už ve voze MHD ho doplnily více či méně skrytou masturbací.

 

Medializace tématu jako vyústění dobře zvolené formy kampaně

Agenda médií je dnes z nemalé části tvořena buzzem na sociálních sítích. Pokud se o nějaké kampani na nich hodně mluví,zasahuje celospolečenské téma a je přitom polarizující, má téměř jistou cestu do masmédií.

Přesně to se stalo i v tomto případě, kdy se do týdne kampani věnoval Český rozhlas, DVTV a desítky dalších titulů.

„Máme problém s tím, jak je vytvořena ta infografika. Podle mého názoru vykresluje úplně normálního mladého muže jako nějakého úchyla. Podněcuje úplně zbytečně nenávist mladým mužům,“ uvedl v pořadu veřejnoprávního Radiožurnálu, Pro a Proti, předseda pražského hnutí ANO, Ondřej Prokop.

Odkazoval přitom právě na tu část kampaně, která se věnuje zírání.

„Na vizuálech jsou 2x zobrazena žena jako oběť, 2x muž a poté tam jsou ruce nebo oči, což jsou genderově neutrální symboly. Pro nás bylo důležité poukazovat na nevhodné chování, nikoliv označovat někoho jako konkrétní pachatele,“ opáčila jeho oponentka ve zmíněném pořadu a jedna ze spoluautorek kampaně, výkonná ředitelka organizace Konsent, Johanna Nejedlová. V rámci objektivity dodejme, že s očima je na vizuálu k zírání i typicky mužský účes s krátkými vlasy, takže zde není genderová neutralita zdaleka tak jasná.

V pořadu Pro a Proti se nezřídka utkají oponenti jakoby naoko, protože jednotlivé názorové tábory od sebe nejsou tak daleko. Případně je pořad důležitý právě v tom, že toto dokáže nasvítit i u lidí, u nichž byste si to po vyřčení zkratky jejich názoru nemysleli.  V tomto případě byl Ondřej Prokop ochoten uznat důležitost daného tématu a své argumenty pak stavěl na tom, že forma nebyla vhodná, a po zbytek času debaty se držel typického „wharaboutismu“ ve smyslu: „Ano toto téma je důležité, ale jsou tu i jiná témata, která by měla mít přednost.“

Mezi další probíraná témata patřila cena kampaně. Mimo sociálních médií byly vizuály součástí reklamních ploch vlastněných městem, potažmo Dopravním podnikem. Využita přitom byla část vyčleněná na nekomerční účely, kdy chce město či dopravník podnik nastínit nějaký konkrétní problém. Tj. kampaň nepřinesla ani „náklady ztracené příležitosti“ stran pronájmu plochy komerčním subjektům. Nejedlová mluvila o ceně okolo 50 tisíc korun a správně uvedla, že jde o cenu, která by v případě využití jakékoliv reklamní agentury byla vyšší. Platí to ještě víc, když vezmeme v potaz příkladnou komunikaci ze strany Konsentu na sociálních sítích, nejen na účtech této organizace.

Pražský náměstek pro dopravu, Zdeněk Hřib poté v tweetu uvedl cenu 65 tisíc korun, do které pravděpodobně započítal navíc propagaci na sociálních sítích. Zároveň upozornil na milionové dosahy kampaně za danou částku jen na síti X (agregované, ne unikátní, pozn. red.).

 

„…Samozřejmě jsem zaznamenal komentáře, podle kterých je obtěžování na veřejnosti nedůležité téma, které nestojí za pozornost. Myslím si ale, že právě obrovská odezva, kterou kampaň vyvolala, ukázala opak. Děkuji také všem ženám a mužům, kteří měli odvahu veřejně sdílet své zkušenosti s obtěžováním. Protože tím ukazují, že se jedná o skutečný problém, který je třeba pojmenovat, odsoudit a řešit. Z výzkumů totiž vyplynulo, že pokud jsou lidé svědky obtěžování, často neví, jak reagovat. Kampaň je proto do velké míry zaměřená na účinné tipy, jak snadno pomoci,“ uvedl také Hřib.

Argumenty odpůrců kampaně obecně v něčem připomínají debaty o MeToo v jeho počátcích, kdy oponenti tohoto hnutí verbalizovali něco o tom, jak přinejmenším končí kavalírské držení dveří ženám a přinejhorším lidské pokolení vyhyne, protože se budou bát muži ženy oslovit. Nic z toho se nestalo, naopak probublalo na veřejnost několik případů, kdy mělo docházet k sexualizovanému násilí vynucovanému na ženách z pozice moci. Případ Cimický budiž asi nejvážnější z nich. A k tomu si přiznejme, že společnost je i díky medializaci těchto kauz na podobné chování citlivější.

To, že jsme trochu dál, značí i komentáře pod zmíněnými příspěvky pánů Kalouska nebo Tesárka, které z většiny jejich vyhrocenou pozici odsuzují. Mediální pozornost k tématu a s tím spojené nasvícení většího množství témat a projevů obtěžování ve veřejných dopravních prostředcích je pak přesně tím doplněním, které by kampaň s dosahy pouze z vlastněných či nakoupených kanálů nebyla schopná doručit. Mluvíme o milionových dosazích na sociálních sítích a dalších minimálně statisícových v médiích, kde je téma probíráno více do hloubky a má o to větší sílu dosáhnout edukačních cílů kampaně. A to i daleko za hranicí Prahy.

Jde o kampaň, která přináší tzv. hodně muziky za málo peněz. A nedivili bychom se, kdyby brala některou z vítězných pozic na jedné z oborových soutěží oceňující PR počiny v neziskovém sektoru. 

To nejlepší z moderního marketingu každý pátek do vašeho inboxu.

Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?
Podobné články: