LinkedIn ukončuje činnost v Číně. Tamní vládní omezení překročila únosnou mez

Sociálním médiím „západního střihu“ pšenka v Číně příliš nekvete. Na Facebook nebo Instagram se tam ostatně oficiálně nedostanete a ti nejotrlejší tak činí skrze VPN. LinkedIn nicméně dokázal fungovat v Číně s povolením tamních úřadů od roku 2014. Nyní ovšem končí a činí tak dobrovolně sám.

Za tímto rozhodnutím ovšem stojí čínské vládní tlaky. LinkedIn se v posledních několika letech kvartál co kvartál chlubí tím, jak trhá rekordy v engagementu a obecně v počtu příspěvků uživatelů — laicky řečeno: daří se mu dělat ze své platformy skutečnou sociální síť založenou na obsahu a interakcích lidí. V Číně ovšem toto neplatilo. I proto nyní LinkedIn uvedl v tiskové zprávě:

„Zatímco jsme zaznamenali úspěch v pomoci čínským členům při hledání pracovních míst a ekonomických příležitostí, nenašli jsme stejnou úroveň úspěchu v sociálnějších aspektech sdílení a informovanosti. V Číně se také potýkáme s podstatně náročnějším provozním prostředím a většími požadavky na dodržování předpisů. Vzhledem k tomu jsme se rozhodli, že ještě letos ukončíme provoz současné lokalizované verze sítě LinkedIn, která představuje cestu, jakou lidé v Číně přistupují ke globální sociální platformě LinkedIn."

„Podstatně náročnější provozní prostředí“ je přitom eufemistické označení toho, že pro fungování v Číně musíte vyhovět tamním regulacím a zejména požadavkům na cenzuru určitého typu obsahu. A to je někdy náročné. Ostatně začátkem tohoto roku čelil LinkedIn sankcím za „selhání při kontrole politického obsahu na své platformě". Stačí, aby někdo udělal příspěvek mluvící o suverenitě Taiwanu nebo informující o vývoji situace v Hongkongu, a může být oheň na střeše.


Rozdělení uživatelů LinkedInu v jednotlivých regionech. Zdroj: LinkedIn

Nedá se přitom říct, že by byl LinkedIn v Číně obskurní platformou. Samozřejmě oproti dominantní superaplikací WeChat s 1,25 miliardy aktivních uživatelů je okrajový, přesto LinkedIn s odchodem z Číny ztrácí 54 milionů ze svých globálních 774 milionů uživatelů. Ztrátu se tak snaží zalepit alespoň vznikem náhradního projektu, když říká:

„Ještě letos spustíme InJobs, novou samostatnou aplikaci pro práci v Číně. InJobs nebude obsahovat sociální kanál ani možnost sdílení příspěvků či článků. Budeme také pokračovat ve spolupráci s čínskými podniky, abychom jim pomohli vytvářet ekonomické příležitosti."

LinkedInu se před cca 10 lety říkalo nástěnka na životopisy. Tento tehdy pravdivý pohled dokázala tato platforma převrátit v živou sociální síť. S InJobs se ale v Číně navrací z bezpečnostně cenzurních důvodů raději ke kořenům.

Zdroj: LinkedIn