Virtuální influenceři získávají oblibu značek: jsou dokonalí a neodmlouvají
Shudu Gram, jihoafrickou instagramovou modelku s bezchybnou ebenovou pletí a dokonale symetrickým obličejem, na Instagramu sleduje přes 130 000 lidí. Její účet přitom existuje jen něco málo přes rok. Během této doby mimo jiné zvládla nafotit kampaň na rtěnku Fenty Beauty a momentálně také píše úvodníky pro jeden významný online magazín.
Úspěšná dívka, chtělo by se říci. Má to ale jeden háček. Shudu Gram ve skutečnosti neexistuje. Tato modelka je digitálně vytvořený avatar, jehož autem je britský umělec Cameron-James Wilson. Ten ji údajně původně vytvořil jakou soukromý umělecký projekt, dlouho předtím, než se Shudu stala slavnou influencerkou.
Fakt, že se nejedná o člověka, však značky nikterak neodrazuje od toho, aby se ji snažily zlákat ke spolupráci. Ba naopak. Podle Wilsona Shudu takových nabídek dostává spousty a některé z nich i přijímá. Podle něj však dosud za žádnou spolupráci nedostala skutečně zaplaceno, i když i takové spolupráci je otevřena. Respektive je jí otevřen Wilson, pro nějž by se mohla Shudu stát zajímavým zdrojem příjmů.
„Zvažuji všechny nabídky, které přijdou. Dávám si ale pozor, na co kývnout. Chci, aby se daný produkt k Shudu vždy hodil,“ řekl Wilson portál AdWeek. „Nechci ji využívat jako nějaký trik,“ dodal.
Shudu ale už zdaleka není jediná nereálná influencerka na trhu. Podobných avatarů se začíná objevovat tolik, že je možná na čase, začít je brát vážně.
Značky chtějí vlastní virtuální influencery
Beca Alexander, spoluzakladatelka a prezidentka agentury Socialyte, která se zabývá právě spoluprací značek s influencery, portálu Adweek řekla, že ji v poslední době kontaktovalo mnoho značek z oblasti módy, kosmetiky či cestovního ruchu s požadavkem na vytvoření virtuálního influencera, kterého by poté mohli využívat k marketingovým účelům. Ceny za tuto službu se pohybují mezi 5 až 10 tisíci (zhruba 110 tisíc – 220 tisíc Kč – pozn. red.) a závisí především na úrovni grafického zpracování avatara. Podle Alexander může být vytvoření virtuálního avatara dražší, než navázání spolupráce se skutečným influencerem.
Pomineme-li ale výši počáteční investice, jeví se tito avataři jako téměř dokonalé řešení pro značky, které se chtějí vydat cestou influencer marketingu. Ze spolupráce s virtuálním influencerem totiž získají pouze benefity očištěné od běžných problémů, jako jsou hvězdné manýry celebrit či pubertální požadavky youtuberů, které během podobných spoluprací musí řešit.
Virtuální osobnosti jsou schopné zaujmout na první pohled díky dokonalé kombinaci typických rysů reálných influencerů – atraktivní vzhled, perfektní cit pro módu a trochu sklon k dramatu.
Ačkoliv je tento trend zatím ve velmi raných počátcích, značky už se o spolupráci s virtuálními modelkami začínají zajímat a jsou ochotny tento typ spolupráce alespoň vyzkoušet. Agentury jako Socialyte se tedy od řešení požadavků na reálné influencery pomalu přesouvají k řešení otázek typu: jak realisticky by měl avatar vypadat, jak vytvořit ideální mix značky a „osobní“ identity avatara a nebo jak by se mohli tito influenceři prezentovat i mimo prostředí Instagramu.
A jak se takový avatar vytváří? „Vybereme člověka, který odpovídá ideálům značky ve smyslu jejích představ o ideálním zákazníkovi a ambasadorovi. Jeho podobu pak počítačově upravíme natolik, že vůbec není rozpoznatelný či přiřaditelný k jakékoliv reálné osobě,“ vysvětlila pro AdWeek Beca Alexander.
Na Instagramu už se dokonce objevily i první spory mezi virtuálními modelkami. Lil Miquela a Blawko se na Instagramu pohádaly kvůli odlišným názorům na politiku a fungování společnosti. Ačkoliv jejich spor byl stejně falešný jako ony samy, fanoušci jejich virtuální bitvu přímo hltali.
I virtuální influenceři tedy evidentně mohou způsobit na sociálních sítích poprask. Jejich výhodou ale je, že je můžete kdykoliv smazat.
Kam dál?
Přečtěte si příběh o tom, jak virtuální influencerka Miquela Sousa za necelé dva roky získala na Instagramu 620 tisíc followerů, ačkoliv nikdo neví, kdo vlastně je.
